infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 05.12.2012, sp. zn. IV. ÚS 3555/12 [ usnesení / FORMÁNKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:4.US.3555.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:4.US.3555.12.1
sp. zn. IV. ÚS 3555/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele L. M., zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Brně, Masná 8, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 10 Cmo 8/2012-476 ze dne 31. května 2012 takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na spravedlivý proces a přístupu k soudu zaručeného čl. 36 Listiny domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí. Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 12 Cm 29/2002 (dále jen "spis") Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. 12 Cm 29/2002-461 ze dne 21. prosince 2011 zastavil podle ust. §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku odvolací řízení o odvolání stěžovatele proti výrokům II. a V. rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 12 Cm 29/2002-424 ze dne 23. června 2011 a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. 10 Cmo 8/2012-476 ze dne 31. května 2012 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že Krajský soud v Ostravě jej vyzval v roce 2012 k úhradě soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2.000,- Kč. Stěžovatel poplatek ve lhůtě neuhradil, proto usnesením, které stěžovatel obdržel dne 22. prosince 2012, bylo odvolací řízení pro neuhrazení soudního poplatku zastaveno. Stěžovatel však proti němu podal odvolání a během odvolací lhůty poplatek na adresu soudu v kolcích uhradil, čímž považoval své povinnosti v odvolacím řízení za splněné. Po několika měsících, kdy měl stěžovatel za to, že řádně běží dál odvolací řízení, obdržel ústavní stížností napadené usnesení, kterým Vrchní soud v Olomouci řízení zastavil s tím, že stěžovatel sice uhradil vyměřený poplatek, avšak vylepené kolky byly již neplatné. Podle odůvodnění tohoto usnesení Krajský soud v Ostravě měl sice v lednu 2012 stěžovatele vyzvat, aby vadu neplatných kolků odstranil doplněním kolků platných, na to ale stěžovatel údajně neměl nereagovat (a proto tedy Vrchní soud v Olomouci řízení zastavil). Stěžovatel namítá, že poté, kdy dne 4. ledna 2012 uhradil na adresu soudu poplatek v kolcích, již žádnou výzvu od Krajského soudu v Ostravě v této věci neobdržel a pokud takovou výzvu soud posílal, tak ji stěžovatel do své dispozice nikdy nedostal. Pokud by totiž takovou výzvu obdržel, ihned by vyměnil kolky neplatné za kolky platné. Ústavní soud přezkoumal v záhlaví citované rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Důvody, pro které Vrchní soud v Olomouci zastavil odvolací řízení o stěžovatelově odvolání v odůvodnění svého rozhodnutí v dostatečném rozsahu, logicky, přehledně a srozumitelně vysvětluje, přičemž veškeré skutečnosti, na nichž je toto odůvodnění založeno, jsou obsaženy ve spise. To platí též o usnesení, jímž byl stěžovatel v lednu r. 2012 vyzván v dodatečně stanovené lhůtě k zaplacení soudního poplatku za odvolání, který nebyl řádně uhrazen z důvodu neplatnosti stěžovatelem použitých kolků. Ačkoli stěžovatel tvrdí, že takovou výzvu nikdy do své dispozice nedostal, je ve spise obsažen doklad o jejím převzetí dne 20. ledna 2012 osobou stěžovatele. Tím je tedy námitka, na které stěžovatel založil svoji ústavní stížnost, vyvrácena. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavní soud uzavírá, že k žádnému zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele nedošlo, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 5. prosince 2012 Vlasta Formánková v.r. předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:4.US.3555.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 3555/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 5. 12. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 14. 9. 2012
Datum zpřístupnění 7. 1. 2013
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - VS Olomouc
Soudce zpravodaj Formánková Vlasta
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 549/1991 Sb., §9 odst.1
  • 99/1963 Sb., §102
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík poplatek/soudní
odůvodnění
řízení/zastavení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-3555-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 77155
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-22