ECLI:CZ:US:2012:4.US.3993.12.1
sp. zn. IV. ÚS 3993/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhů J. H., bez právního zastoupení, směřujícím proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 7. května 2012, č.j. 59 Af 25/2011-57, a Nejvyššího správního soudu ze dne 26. července 2012, č.j. 5 Afs 51/2012-15, ve spojení s návrhem, aby Ústavní soud odstranil z právních předpisů povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti, ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, takto:
Návrhy se odmítají.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 18. října 2012, se navrhovatel domáhal zrušení napadených rozhodnutí, jimiž mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces protiústavním ale i protizákonným postupem, neboť věc nebyla projednána za přítomnosti navrhovatele.
Ústavní soud se nejprve zaměřil na splnění procesních náležitosti projednávaného podání k Ústavnímu soudu, přičemž především zjistil, že navrhovatel není právně zastoupen. Z lustra podání navrhovatele se přitom podává, že se na Ústavní soud obrátil opakovaně, v různých věcech, opakovaně však bez právního zastoupení a i s identickým návrhem na zrušení poplatkové povinnosti a povinnosti právního zastupování. Navrhovatel byl v minulosti poučen o náležitostech ústavní stížnosti. Ústavní soud v řadě případů judikoval, že není nutnou podmínkou, aby se navrhovateli takovéhoto poučení, respektive výzvy k odstranění vad podání, dostávalo vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze totiž přitom vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovateli zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Tím spíše za situace, kdy podání brojí proti zákonné povinnosti právního zastoupení, což je i vytýkaná vada podání. Za této situace by nové poučování navrhovatele o vadách podání a možnostech jejich odstranění bylo jen postupem neefektivním a formalistickým.
Za tohoto stavu věci Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel zjevně nerespektoval ustanovení §30 odstavce 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), který ukládá fyzickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem.
Podle ustanovení §43 odstavce 1 písmene a) zákona o Ústavním soudu soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne. V projednávaném případě tato situace nastala, a proto Ústavní soud návrh odmítl, aniž by vyzýval navrhovatele k odstranění vad podání.
Návrh na zrušení právního předpisu je možné podat v souvislosti s ústavní stížností, pokud však tato je z procesních důvodů, zaviněných přímo navrhovatelem, odmítnuta, sdílí osud jejího návrhu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. listopadu 2012
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka