ECLI:CZ:US:2012:4.US.498.12.1
sp. zn. IV. ÚS 498/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Michaely Židlické a soudce Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky E. M., zastoupené JUDr. Stanislavem Červencem, advokátem se sídlem Římská 10, 120 00, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 538/2011-32 ze dne 21. prosince 2011, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení, a Správy služeb hlavního města Prahy, příspěvková organizace, IČO: 70889660, se sídlem Kundratka 19, 180 00, Praha 8 - Libeň, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost výroku III. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 98 C 118/2011-18 ze dne 15. 8. 2011 ve spojení s výrokem I. usnesení Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 538/2011-32 ze dne 21. prosince 2011 a vykonatelnost výroku II. usnesení Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 538/2011-32 ze dne 21. prosince 2011 se do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti odkládají.
Odůvodnění:
1. Návrhem doručeným dne 13. 2. 2012 ve lhůtě stanovené ustanovením §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), splňujícím i další formální podmínky [ustanovení §30 odst. 1, §34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 6 zákona o Ústavním soudu], brojila stěžovatelka proti napadenému rozhodnutí, jímž byl v její neprospěch změněn výrok III. o náhradě nákladů řízení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 98 C 118/2011-18 ze dne 15. 8. 2011, kterým bylo (původně) stanoveno - za použití ustanovení §150 o. s. ř., že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Nově tak byla stanovena stěžovatelce povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení jak za řízení před soudem prvého stupně, tak před soudem odvolacím, a to v celkové výši 9 840,- Kč.
2. V ústavní stížnosti stěžovatelka napadla postup Městského soudu v Praze, který odmítl aplikaci nálezů Ústavního soudu s tím, že tyto řešily případy, kdy náhradu nákladů řízení požadovaly organizace napojené na státní rozpočet. V souzeném případě však šlo, dle jeho rozhodnutí, o žalobce, který je organizací příspěvkovou, a proto se nemohou v nálezech Ústavního soudu vyslovené závěry použít. Stěžovatelka dále napadenému rozhodnutí vytýká, že nezohlednilo specifiku sporu v tom, že jde o spor v bagatelní věci (1 450,- Kč), jejíž posouzení pro standardní výchozí skutečnosti (náhrada za odtah vozidla) nevyžaduje zastupování advokátem; k úhradě dlužné jistiny nedošlo jen z důvodu překlepu v zadávání bankovního příkazu; žalovanou jistinu po zahájení řízení zaplatila. Uvedeným mělo dojít k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
3. Ústavní soud z předložených listin zjistil, že stěžovatelka byla příjemcem podpory v nezaměstnanosti v době od 7. 9. 2010 do 6. 2. 2011, přičemž v evidenci uchazečů o zaměstnání byla v době od 7. 9. 2010 do 16. 12. 2011. Dne 8. 12. 2011 jí byla přiznána dávka státní sociální podpory ve výši 7 600,- Kč - rodičovský příspěvek z důvodu narození syna N. Od ledna 2012 byla stěžovatelce upravena výše invalidního důchodu na 6 113,- Kč měsíčně.
4. Zásadně platí, že podaná ústavní stížnost nemá odkladný účinek (srov. ustanovení §79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s ustanovením §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
5. Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny, neboť pravomocné a vykonatelné rozhodnutí obecných soudů může v daném případě a v daných souvislostech být závažným zásahem do základních práv stěžovatelky za situace, kdy rozhodnutí Ústavního soudu si vyžádá delší čas, přičemž argumenty stěžovatelky se zdají být náležitě zdůvodněny.
6. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému přistoupil k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti [§79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2012
Miloslav Výborný v. r.
předseda senátu