ECLI:CZ:US:2013:1.US.1131.13.1
sp. zn. I. ÚS 1131/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti N. D., t. č. místo pobytu Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava, P. O. BOX 115, Opava, zastoupené Mgr. Michaelem Mrůzkem, advokátem se sídlem v Krnově, B. Němcové 1, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 2 2012, č. j. 88 T 80/2011-121, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2012, č. j. 3 To 206/2012-147, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2011, č. j. 12 T 53/2011-75, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2011, č. j. 4 To 279/2011-100, za účasti Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 4. 2013 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81 a čl. 90 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ve znění účinném do dne 31. 12. 2012 lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud dle čl. 88 odst. 2 Ústavy vázán.
Z vyžádaných spisů Městského soudu v Brně sp. zn. 88 T 80/2011 a 12 T 53/2011 Ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2012, č. j. 3 To 206/2012-147, jakožto poslední rozhodnutí ve věci projednávané pod sp. zn. 88 T 80/2011 bylo stěžovatelce doručeno dne 26. 7. 2012, ústavní stížností napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2011, č. j. 4 To 279/2011-100, jakožto poslední rozhodnutí ve věci projednávané pod sp. zn. 12 T 53/2011 bylo stěžovatelce doručeno dne 30. 9. 2011. Tato data doručení napadených usnesení byla tedy rozhodným okamžikem pro počátek běhu 60denní lhůty k podání ústavní stížnosti, která, jak je zjevné, marně uplynula. Ústavní stížnost, která byla předána k poštovní přepravě dne 2. 4. 2013, byla tedy podána opožděně.
Ústavní soud v této souvislosti upozorňuje, že podle přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (část druhá, čl. IV) platí, že začala-li lhůta pro podání ústavní stížnosti plynout přede dnem nabytí tohoto zákona, určí se její konec podle zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítl jako návrh opožděný podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. června 2013
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj