ECLI:CZ:US:2013:1.US.1306.13.1
sp. zn. I. ÚS 1306/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera o ústavní stížnosti Ladislava Šmída, zastoupeného JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem se sídlem v Praze 4, Michelská 81, proti usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 156/2012 ze dne 13. února 2013 a o návrhu na zrušení zákona č. 346/2010 Sb.*), takto:
____________________
*)ve znění opravného usnesení ze dne 12. 8. 2013
Ústavní stížnost a návrh na zrušení zákona č. 346/2010 Sb.*) se odmítá.
____________________
*)ve znění opravného usnesení ze dne 12. 8. 2013
Odůvodnění:
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá jako protiústavní v záhlaví označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jímž bylo zastaveno řízení o jím podané kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 8 Ad 9/2011 ze dne 19. 11. 2012, kterým byla odmítnuta jeho správní žaloba, a to pro neodstranění vad. Řízení o kasační stížnosti stěžovatele bylo napadeným rozhodnutím zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.
V důvodech své ústavní stížnosti stěžovatel dává najevo nesouhlas s obsahem zákona č. 346/2010 Sb.*), pokud se tento dotýká tzv. výsluhových příspěvků, a nesouhlas se zastavením řízení o své kasační stížnosti v podstatě odůvodňuje ustanovením §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
____________________
*)ve znění opravného usnesení ze dne 12. 8. 2013
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud především připomíná svou dřívější judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Takový stav v posuzované věci zjištěn nebyl. Kasační soud v napadeném rozhodnutí náležitě objasnil - také odkazem na svou judikaturu - z jakých důvodů nelze výsluhový příspěvek vyplácený příslušníkům bezpečnostních sborů po skončení služebního poměru považovat ve smyslu ustanovení §11 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích za dávku, náležející do okruhu těch dávek, na řízení o nichž se podle uvedeného ustanovení vztahuje osvobození od placení soudních poplatků. Odůvodnění napadeného rozhodnutí považuje Ústavní soud za dostatečné, nevykazující prvky libovůle, pročež lze na ně zcela odkázat. Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele napadeným usnesením Ústavní soud neshledal a ústavní stížnost tak považuje za neopodstatněnou. Pokud jde o návrh stěžovatele na zrušení zákona č. 346/2010 Sb.*), třeba odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, z níž vyplývá, že v případě, kdy byla ústavní stížnost odmítnuta z důvodů uvedených v ustanovení §43 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, sdílí procesně její osud i tento návrh.
Za tohoto stavu byla ústavní stížnost i návrh na zrušení označeného zákona odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. května 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu
____________________
*)ve znění opravného usnesení ze dne 12. 8. 2013