ECLI:CZ:US:2013:1.US.1384.13.1
sp. zn. I. ÚS 1384/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů, ve věci navrhovatele jménem A. T., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem Ph.D., advokátem, se sídlem Bolzanova 1, 115 03 Praha 1, o žádosti o odklad vykonatelnosti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 16. 4. 2013, č. j. 408/2012-MOT-T/70, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 4. 2013, navrhovatel požádal o odklad vykonatelnosti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 16. 4. 2013, č. j. 408/2012-MOT-T/70 (dále jen "rozhodnutí ministra"), kterým bylo rozhodnuto o jeho vydání do Ruské federace.
Navrhovatel ve svém návrhu připouští, že rozhodnutí ministra předcházelo usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 1 Nt 201/2012, a Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 12. 2012, sp. zn. 2 To 132/2012, kdy tyto soudy rozhodly o přípustnosti navrhovatelova vydání do Ruské federace, přičemž o ústavní stížnosti proti těmto rozhodnutím rozhodnul Ústavní soud usnesením ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. I. ÚS 48/13 tak, že ji odmítl. Navrhovatel však argumentuje, že situace je vážná s ohledem na jeho manželku a matku jeho syna paní S. T., která trpí těžkou psychickou poruchou, způsobenou právě osudem jejího manžela, kdy představa vydání jejího manžela do Ruské federace ji přivádí k myšlenkám na sebevraždu. Navrhovatel má za to, že bez ohledu na domnělou nebo skutečnou trestnou činnost, by měl být souzen spravedlivým soudem, a nikoliv soudy Ruské federace, o kterých je obecně známo, že porušují lidská práva, k čemuž předkládal doklady již v předchozích řízeních. Jakýmkoliv garancím trestních orgánů Ruské federace není možno věřit.
Navrhovatel proto požádal, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí ministra, a to až do rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti, kterou hodlá Ústavnímu soudu bezodkladně, totiž již dne 2. 5. 2013, podat.
II.
Ústavní soud k rozhodnutí o stěžovatelově návrhu na odklad vykonatelnosti není příslušný.
Ústavní soud je nucen připomenout, že dle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu") může, za splnění dalších podmínek, v tomto ustanovení uvedených, odložit vykonatelnost ústavní stížností napadeného rozhodnutí. Prvotním předpokladem pro takový postup ovšem je, že byla podána ústavní stížnost napadající určité rozhodnutí orgánu veřejné moci. Navrhovatel ale nepodal ústavní stížnost spojenou s návrhem na odklad vykonatelnosti, nýbrž toliko návrh na odklad vykonatelnosti sám o sobě. K rozhodnutí o návrhu na odkladu vykonatelnosti, který není spojen s ústavní stížností, však Ústavní soud příslušný není.
Stěžovatel navíc žádnou ústavní stížnost, která by se týkala předmětného rozhodnutí ministra, nepodal ani následně, byť ve svém podání uvedl, že tak učiní dne 2. 5. 2013.
V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. května 2013
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj