ECLI:CZ:US:2013:1.US.1460.13.1
sp. zn. I. ÚS 1460/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 21. května 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele Karla Střechy, zastoupeného JUDr. Jiřím Baudysem, advokátem se sídlem Smetanova 17, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 17. dubna 2013 č. j. 5 ZT 37/2013-28 a usnesení Policie ČR, Městského ředitelství policie Brno, 1. oddělení obecné kriminality, ze dne 26. února 2013 č. j. KRPB-72376-44/TČ-2012-060271, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatel napadl v záhlaví označené usnesení Městského státního zastupitelství v Brně, jímž byla podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta stížnost směřující do tamtéž uvedeného a ústavní stížností rovněž napadeného usnesení Policie ČR, kterým bylo proti němu dle §160 odst. 1 trestního řádu (pro blíže popsaný skutek) zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu kuplířství podle §189 odst. 1 trestního zákoníku.
Stěžovatel tvrdil, že těmito rozhodnutími bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 8 odst. 2 a čl. 39 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Orgánům činným v trestním řízení navrhovatel vytkl, že nesprávně vykládají pojem "kořistit" z prostituce provozované jiným, pročež se posléze domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Ústavní soud není v zásadě oprávněn zasahovat do rozhodování orgánů činných v trestním řízení. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 1 odst. 1, čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].
Uvedené naplněno v předmětné věci stěžovatele očividně není. Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně dostatečně konkrétním a v dané fázi řízení akceptovatelným způsobem na námitky stěžovatele reagoval a své rozhodnutí ústavně souladným způsobem (§134 odst. 2 trestního řádu) odůvodnil (srov. nález sp. zn. III. ÚS 511/02), přičemž jím prezentovaný názor je ve shodě se standardy výkladu judikatorní praxe (kupř. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 105/2011-48, 7 Tdo 197/2009, 8 Tdo 1415/2009).
Nutně tak byla ústavní stížnost posouzena jako návrh zjevně neopodstatněný, a proto ji Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. května 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu