ECLI:CZ:US:2013:1.US.1500.13.2
sp. zn. I. ÚS 1500/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Jana Lesáka st. a 2) Jana Lesáka ml., obou zastoupených advokátem JUDr. Josefem Jurčou, se sídlem Masarykova 27, 746 01 Opava, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Opavě sp. zn. ZN 4700/2012 ze dne 17. 1. 2013 ve spojení s usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství Moravskoslezského kraje, obvodního oddělení Velké Heraltice č. j. KRPT-224010-7/TČ-2012-070618 ze dne 7. 11. 2012 za účasti Okresního státního zastupitelství v Opavě jako účastníka řízení a Policie ČR, Krajského ředitelství Moravskoslezského kraje, obvodního oddělení policie Velké Heraltice, jako vedlejšího účastníka řízení takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatelé se ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, protože jsou přesvědčeni, že tato rozhodnutí jsou v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v důsledku toho vydaná v rozporu s ústavně stanoveným postupem a tím, že nebyly provedeny úkony trestního řízení, bylo vybočeno z mezí ústavně stanoveného postupu.
Usnesením policejního orgánu ze dne 7. 11. 2012 byla podle §159a odst. 1 trestního řádu odložena věc podezření ze spáchání trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) trestního zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl ke škodě shora jmenovaných dopustit neznámý pachatel způsobem uvedeným ve výrokové části napadeného rozhodnutí policejního orgánu.
Proti tomuto usnesení podal poškozený Jan Lesák ml. stížnost, kterou odůvodnil tím, že ve věci byl vyslechnut jen on a na základě tohoto úkonu pak policejní orgán uzavřel, že věc byla již jednou předmětem prověřování, ale že tomu tak ve skutečnosti není, protože věci nebyla v tomto prověřování věnována odpovídající pozornost, nebyla vyslechnuta řada svědků, kteří mohou dosvědčit, jaký byl skutkový a právní stav věci, a ten je odlišný od toho, který zjistil policejní orgán a v důsledku by odůvodňoval podezření ze spáchání trestného činu.
Státní zástupkyně usnesením podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu ze dne 17. 1. 2013 stížnost jako nedůvodnou zamítla, protože se s námitkami uvedenými v podané stížnosti neztotožnila. Podle odůvodnění rozhodnutí bylo o téže věci již jednou vedeno řízení podle §158 odst. 1 trestního řádu a ukončeno s tím, že se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu.
Podle zjištění Ústavního soudu dne 5. 2. 2013 podal stěžovatel podnět k výkonu dohledu podle §12c a §12d zákona č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě. Krajské státní zastupitelství pod sp. zn. 1 KZN 3058/2013 dne 11. 3. 2013 podnět jako nedůvodný odložilo.
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud s přihlédnutím ke své ustálené rozhodovací praxi odkazuje na ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého je možno podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práv poskytuje - takovým prostředkem se rozumí řádný i mimořádný opravný prostředek, s výjimkou návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Posledním procesním prostředkem, který zákon navrhovateli přiznává, bylo rozhodnutí státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Opavě ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. ZN 4700/2012, které bylo navrhovateli doručeno, jak Ústavní soud zjistil, dne 23. 1. 2013. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy marně uplynula dne 25. 3. 2013.
Přestože stěžovatel podal k nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství podnět k výkonu dohledu ve smyslu §12c, resp. 12d, zákona č. 283/1993 Sb., nelze tento podnět považovat za procesní prostředek předpokládaný v §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Proto je třeba považovat za počátek běhu lhůty k podání opravného prostředku datum doručení usnesení o zamítnutí stížnosti ze dne 17. 1. 2013.
Podle ustanovení §43 odst. 1 b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě pro jeho podání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, jak je ve výroku usnesení uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. května 2013
Jaroslav Fenyk
soudce zpravodaj