infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 03.12.2013, sp. zn. I. ÚS 2599/13 [ usnesení / DAVID / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2013:1.US.2599.13.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2013:1.US.2599.13.1
sp. zn. I. ÚS 2599/13 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem v právní věci stěžovatele Miroslava Reisse, zastoupeného JUDr. Kateřinou Součkovou, advokátkou, Advokátní kancelář se sídlem v Jičíně, Šafaříkova 161, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2013 č. j. 21 Co 37/2012-366, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a Miroslava Reisse, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatel napadá ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 23. 8. 2013 nákladový výrok II. shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze s tím, že jím bylo porušeno ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod [právo na spravedlivý proces - dále jen ("Listina")] a čl. 11 odst. 1 Listiny (právo vlastnit majetek). Ve výroku II. rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto, že náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů se žalovanému nepřiznává. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4). Podle odst. 2 téhož ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Z ústavní stížnosti a přiložených listin plyne, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 28. 5. 2013, tedy již za účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), a některé další zákony - mj. i zákon o Ústavním soudu (citován výše). Nová úprava (ne)přípustnosti ústavní stížnosti reaguje na koncepční změnu přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu. Dosavadní konstrukce ustanovení §75 zákona o Ústavním soudu mířila na dovolání podle dosavadního ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Vzhledem k tomu, že se opouští dosavadní koncepce přípustnosti dovolání podle občanského soudního řádu, která byla založena na diformitě, skryté diformitě a judikatorním přesahu rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně, dochází též ke změně podmínek přípustnosti ústavní stížnosti. Podle nově účinné právní úpravy musí stěžovatel vyčerpat všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to včetně mimořádného opravného prostředku - zde dovolání. Pokud tak neučiní, bude ústavní stížnost bez dalšího nepřípustná (srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 404/2012 Sb., čl. III., bod 6). Ústavní soud též připomíná, že právní úprava dovolání účinná od 1. 1. 2013 umožňuje podat dovolání proti výroku o nákladech řízení - tento závěr je podepřen též judikaturou Nejvyššího soudu, srov. například usnesení ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 či usnesení ze dne 26. 9. 2013 sp. zn. 29 ICdo 34/2013. V nyní posuzované věci navíc výše nákladů řízení přesáhla majetkový census 50 000 Kč, jenž je dle posledně citované judikatury relevantní z hlediska přípustnosti dovolání i pro náklady řízení (viz §238 odst. 2 o. s. ř. a jeho výklad). Stěžovatel ve věci nevyčerpal všechny opravné prostředky (dovolání), které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Ve věci není možné dovodit ani splnění podmínek pro postup podle ustanovení §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Vzhledem k subsidiaritě ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud v této konkrétní věci k závěru, že o ní není oprávněn rozhodnout jinak, než ji pro nepřípustnost odmítnout [§43 odst. 1 písm. e) zákona č. 82/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném po 1. 1. 2013]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. prosince 2013 Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2013:1.US.2599.13.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 2599/13
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 3. 12. 2013
Datum vyhlášení  
Datum podání 23. 8. 2013
Datum zpřístupnění 10. 12. 2013
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj David Ludvík
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §238 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstřík dovolání
opravný prostředek - mimořádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-2599-13_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 81823
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-19