ECLI:CZ:US:2013:1.US.3419.12.1
sp. zn. I. ÚS 3419/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Jaroslava Fenyka o ústavní stížnosti stěžovatele K. K., t. č. ve VTOS Věznice Pardubice, zastoupeného Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem AK Česká Třebová, Čechova 396, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí ze dne 20. 7. 2012 č. j. 1 ZT 146/2012-15, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Opírá ji zejména o následující důvody.
Usnesením policejního orgánu ze dne 19. 4. 2012 bylo stěžovateli sděleno obvinění ze dvou trestných činů zanedbání povinné výživy, kterých se měl dopustit jednáním popsaným ve skutkové větě usnesení. Do uvedeného usnesení podal stěžovatel podle svého tvrzení dne 12. 6. 2012, tedy ihned po jeho doručení obhájci stěžovatele, stížnost, kterou podáním ze dne 19. 6. 2012 písemně odůvodnil.
Stížnost stěžovatele ze dne 12. 6. 2012 byla - podle jeho názoru - podána ve lhůtě podle ust. §143 odst. 1 trestního řádu; to stanoví, že stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení (§137); jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději. Přesto Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Orlicí písemné odůvodnění podané stížnosti nesprávně posoudilo jako novou stížnost podanou stěžovatelovým obhájcem. Proto ji napadeným usnesením ze dne 20. 7. 2012, č. j. 1 ZT 146/2012-15, zamítlo pro (údajnou) opožděnost. Okresní státní zastupitelství tak prý postupovalo v rozporu s ust. §143 odst. 1 trestního řádu, neboť lhůtu k podání stížnosti stěžovatel okamžitě využil, poněvadž podal stížnost ihned do protokolu o svém výslechu. Lhůta tak začala běžet teprve dnem 12. 6. 2012. Okresní státní zastupitelství tak podle stěžovatele porušilo jeho právo na spravedlivý proces a právo na obhajobu.
Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud v souladu se svou konstantní judikaturou, prezentovanou například nálezem ze dne 15. 4. 2012, sp. zn. 1 ÚS 3030/09, nebo nálezem ze dne 21. 1. 2006, sp. zn. III ÚS 631/04, usnesení Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí ze dne 20. 7. 2012, č.j. 1 ZT 146/2012-15, v celém rozsahu zrušil.
II.
Ústavní soud si vyžádal spis Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí sp. zn. 1 ZT 146/2012. Zjistil, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí rozhodla svým usnesením z 20. 7. 2012, č. j. 1 ZT 146/2012-15, takto:
"Podle §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu se stížnost obhájce obviněného proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Územního odboru Ústí nad Orlicí, Oddělení obecné kriminality SKPV Ústí nad Orlicí čj: KRPE-13771-43/TČ-2012-171171 ze dne 19. 4. 2012 o zahájení trestního stíhání zamítá jako opožděně podaná."
Z obsahu spisu se dále podává, že citovaným usnesením Policie ČR ze dne 19. 4. 2012 bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro dvojnásobný přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 odst. a 3 písm. b) trestního zákoníku. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno 24. 4. 2012. Dne 24. 5. 2012 byl stěžovateli v rámci zmíněného trestního stíhání ustanoven obhájce, neboť u něj nastal případ nutné obhajoby. Při svém výslechu dne 12. 6. 2012 stěžovatel uvedl, že po poradě se svým obhájcem podává stížnost do usnesení o zahájení trestního stíhání a do rozhodnutí o této stížnosti vypovídat nebude.
Z odůvodnění ústavní stížností napadeného usnesení státního zástupce pak plyne, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obhájci stěžovatele doručeno dne 12. 6. 2012; usnesení obsahovalo řádné poučení o možnosti, lhůtě a místu podání stížnosti. Dne 19. 6. 2012 podal obhájce obviněného (stěžovatele) za obviněného podání označené jako odůvodnění stížnosti.
Podle §143 odst. 1 trestního řádu se stížnost podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení. Lhůta k podání stížnosti ze strany obhájce proto uplynula dne 15. 6. 2012.
Z výše uvedeného tedy plyne, že ač bylo stěžovateli výše uvedené usnesení o zahájení trestního stíhání doručeno už 24. 4. 2012 (srovnej třetí list vyžádaného spisu), sám stěžovatel stížnost proti němu podal - do protokolu - až dne 12. 6. 2012. Obhájci stěžovatele bylo usnesení o zahájení trestního stíhání stěžovatele doručeno 12. 6. 2012 a stížnost za stěžovatele sepsal až 19. 6. 2012, s doručením 20. 6. 2012 (srovnej sedmý list vyžádaného spisu)
III.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti. Tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí či jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv či svobod [§72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákona o Ústavním soudu"].
Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. k zjištění, zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná základní práva nebo svobody jeho účastníka a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy. Ústavněprávním požadavkem též je, aby vydaná rozhodnutí orgánů veřejné moci byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna.
Z výše uvedeného je přitom patrné, že stěžovatelova základní práva porušena nebyla; stěžovatel podal stížnost až několik týdnů poté, co mu bylo usnesení o zahájení trestního stíhání doručeno. V zákonem stanovené lhůtě ji pak nepodal ani v průběhu trestního stíhání ustanovený obhájce (srovnej shora). Z obsahu spisu neplyne, že by státní zástupce posuzoval podání stěžovatele z 19. 6. 2012 - označené jako odůvodnění stížnosti - jako stížnost novou. V daném případě tak nelze aplikovat ani východiska stěžovatelem zmiňované nálezové judikatury Ústavního soudu.
Ústavní soud - za tohoto stavu - ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněný návrh odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. května 2013
Ivana Janů, v. r.
předsedkyně senátu