ECLI:CZ:US:2013:1.US.811.13.1
sp. zn. I. ÚS 811/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 6. května 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele A. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, zastoupeného Mgr. Martinem Lorencem, advokátem se sídlem Krapkova 38, 779 00 Olomouc, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. října 2012 č. j. 50 To 346/2012-190 a rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. června 2012 č. j. 3 T 185/2011-163, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou k doručení Ústavnímu soudu dne 5. března 2013, se stěžovatel s poukazem na tvrzené porušení práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci.
Stěžovatel v návrhu uvedl, že napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. října 2012 č. j. 50 To 346/2012-190 "obdržel" dne 5. listopadu 2012.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění do novelizace provedené zákonem č. 404/2012 Sb., lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Podle čl. IV části druhé zákona č. 404/2012 Sb. (jenž nabyl účinnosti dne 1. ledna 2013) označeného rubrikou "Přechodná ustanovení", začala-li lhůta pro podání ústavní stížnosti plynout přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, určí se její konec podle zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pro úplnost se uvádí, že podle bodu 4. sdělení Ústavního soudu publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 469/2012 Sb. "Nová znění ustanovení §72 odst. 3 až 5 (lhůta k podání ústavní stížnosti) a §75 odst. 1 (přípustnost ústavní stížnosti) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., budou uplatňována v souladu s přechodnými ustanoveními v čl. IV části druhé zákona č. 404/2012 Sb."
Vzhledem ke shora uvedenému nutno konstatovat, že ústavní stížnost byla podána evidentně po uplynutí zákonem stanovené lhůty 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. května 2013
Pavel Holländer
soudce zpravodaj