ECLI:CZ:US:2013:2.US.306.13.1
sp. zn. II. ÚS 306/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti Kláry Koudelové, zastoupené Mgr. Monikou Kyselovou, advokátkou, se sídlem v Praze, proti postupu policejního orgánu ve věci vedené pod ČTS: OKFK-161-320/TČ-2011-251202, za účasti Policie České republiky, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 22. ledna 2013 se stěžovatelka domáhá, aby bylo Policii České republiky uloženo nepokračovat v zásahu spočívajícím v neoprávněném zadržování věcí stěžovatelky, zabavených při domovní prohlídce provedené dne 27. listopadu 2012 na základě příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 63 Nt 2557/2012 ze dne 21. listopadu 2012. Stěžovatelka se domnívá, že policejní orgán svým postupem porušil čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a zasáhl do jejího práva ve smyslu čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1 a čl. 12 Listiny.
2. Stěžovatelka rekapituluje, že usnesením policejního orgánu ČTS: OKFK - 161-320/TČ-2011- 251202 ze dne 26. listopadu 2012 bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné i proti obviněnému Michalu Vránovi, pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1 a 3 trestního zákoníku. Obviněný je druhem stěžovatelky. V tomto řízení byla příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 63 Nt 2557/2012 ze dne 21. listopadu 2012 nařízena domovní prohlídka. Domovní prohlídka byla provedena dne 27. listopadu 2012 od 6:00 v bytě, který je ve výlučném užívání stěžovatelky na základě nájemní smlouvy ze dne 1. března 2009.
3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti stran povahy svého návrhu poukazuje na nález sp. zn. III. ÚS 62/95 (N 78/4 SbNU 243) a namítá, že prohlídka byla provedena v jiném bytě než v tom, který byl popsán v soudním příkazu. Podle soudního příkazu se mělo jednat o neoznačený byt nacházejícího se v domě ve vlastnictví Františka Koudely na adrese P., v přízemí napravo od druhých vstupních dveří na konci chodby, přímo proti chodbě v rohu, jakož i prostorů k bytu přináležejícím. Domovní prohlídka však byla provedena v bytě nacházejícím se nalevo a nikoli napravo od druhých vstupních dveří. Byla tedy provedena v rozporu se zákonem a s ústavním pořádkem. Mimoto stěžovatelka nikdy nebyla policejním orgánem kvalifikovaně vyzvána k předložení věcí, které byly zajištěny při domovní prohlídce.
4. Ústavní soud předesílá, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), v ustanovení §43 přiznává v zájmu racionality a efektivity jeho řízení pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, případně ze spisu obecného soudu. Tato relativně samostatná část řízení nemá kontradiktorní charakter.
5. Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem, upravujících to které řízení či tu kterou materii (sp. zn. III. ÚS 62/95, N 78/4 SbNU 243, aj.). Možnost zásahu Ústavního soudu do přípravného řízení je tedy v těchto souvislostech nutno vykládat přísně restriktivním způsobem. Tato kasační intervence má své místo pouze v případech zjevného porušení kogentních ustanovení podústavního práva, kdy se postup orgánů činných v trestním řízení zcela vymyká ústavnímu a zákonnému procesně-právnímu rámci, a tyto vady nelze v soustavě orgánů činných v trestním řízení, zejména obecných soudů, již nikterak odstranit. O to se ale v daném případě nejedná.
6. Z listin předložených stěžovatelkou vyplývá, že se skutečně jednalo o úkon provedený v rámci trestního řízení ve věci podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit mimo jiné Michal Vrána, coby prokurista obchodní společnosti Banea. Orgánům veřejné žaloby v té souvislosti šlo o zajištění účetnictví všech dotčených obchodních společností na všech nosičích informací s ohledem na to, že funkce společníka a statutárního orgánu byla u většiny dotčených obchodních společností převedena na jinou osobu. Orgány veřejné žaloby přitom zjistily, že se Michal Vrána fakticky zdržuje v bytě na adrese P., kde má sídlo i jedna obchodní společnost, jejímž je společníkem. Obecný soud při vědomí těchto skutečností tedy evidentně přikázal provedení domovní prohlídky bytu, v němž se měl zdržovat Michal Vrána.
7. K vlastní domovní prohlídce pak došlo v neoznačeném bytě, ve kterém se po celou dobu prohlídky nacházel Michal Vrána společně se svojí družkou - stěžovatelkou. Michal Vrána byl policejním orgánem vyzván k vydání předmětných účetních dokladů a na to reagoval sdělením, že se v bytě žádné takové věci nenacházejí.
8. I pokud by tedy bylo pravdou, že se předmětný byt nachází nalevo a nikoli napravo od druhých vstupních dveří do domu, tak by to nebylo ničím jiným než zjevnou nesprávností. Prohlídka byla nařízena a provedena v bytě, ve kterém se zdržoval Michal Vrána, a ani stěžovatelka nezpochybňuje, že je družkou Michala Vrány. S ohledem na povahu věci přitom lze považovat za přiměřené, že k vydání předmětných účetních dokladů byl vyzván přítomný Michal Vrána a nikoliv stěžovatelka, coby nájemkyně. Lze proto uzavřít, že orgány veřejné moci postupovaly ústavně souladným způsobem a k porušení základních práv a svobod stěžovatelky proto nedošlo.
9. Protože Ústavní soud neshledal porušení základních práv a svobod stěžovatelky, tak ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou, podle §43 odst. 2 písm. a) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2013
Jiří Nykodým, v. r.
předseda senátu