ECLI:CZ:US:2013:3.US.1180.13.1
sp. zn. III. ÚS 1180/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatele GRATO spol. s r. o., se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupeného Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou AK se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. února 2013 č. j. 117 EC 671/2010-40, spojené s návrhem na zrušení §3 odst. 1 bod 1, 2, 3 a 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a na zrušení §202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Ústavní stížností napadeným rozsudkem Okresní soud v Ostravě zavázal žalovaného Zdeňka Kusu zaplatit stěžovateli 1 008 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky na zaplacení jízdného a přirážky k němu a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit stěžovateli na nákladech řízení 2 244 Kč. V ústavní stížnosti stěžovatel s poukazem na porušení čl. 90 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod oponuje závěru soudu, který mu jako procesně úspěšnému účastníku řízení nepřiznal náhradu jeho nákladů v plné výši.
Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb. (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze usnesení o odmítnutí odůvodnit jen odkazem na příslušné (rozhodné) ustanovení tohoto zákona. Ústavní soud tak v dané věci činí; důvody jeho užití jsou stěžovateli dovoditelné z mnoha desítek rozhodnutí vydaných v týchž stěžovatelových věcech.
K návrhu stěžovatele na zrušení ustanovení §3 odst. 1 bodů 1 až 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud uvádí, že tuto vyhlášku Ústavní soud nálezem ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 zrušil, a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Projednání návrhu stěžovatelky tedy brání překážka rei iudicatae.
Z těchto důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, návrh na zrušení ustanovení §3 odst. 1 bodů 1 až 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona jako návrh nepřípustný a návrh na zrušení ustanovení §202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s §43 odst. 2 písm. a), event. §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. května 2013
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu