ECLI:CZ:US:2013:3.US.889.11.1
sp. zn. III. ÚS 889/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudce Stanislava Balíka a soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké ve věci ústavní stížnosti Zdeňka Vybírala, zastoupeného Mgr. Janem Dajbychem, advokátem se sídlem Tychonova 3/44, 160 00 Praha 6, proti průtahům v řízeních vedených u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 7 C 155/1989 a 7 C 8/1993 takto:
Po zemřelém stěžovateli Zdeňku Vybíralovi, bude v řízení o ústavní stížnosti pod sp. zn. III. ÚS 889/11 pokračováno s dědičkou Zdeňkou Vybíralovou.
Odůvodnění:
Dne 25. 3. 2011 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele Zdeňka Vybírala. Obvodní soud pro Prahu 4 dne 16. 12. 2011 Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatel dne 14. 10. 2011 zemřel, přičemž veškerá řízení, v nichž zesnulý stěžovatel jako účastník vystupoval, byla přerušena do doby pravomocného skončení probíhajícího dědického řízení. Dne 25. 9. 2012 se Ústavní soud obrátil na jmenovaný obvodní soud s dotazem, zda právní nástupci zesnulého stěžovatele vstoupili do shora uvedených řízení na jeho místo a v jakém stavu se tato řízení aktuálně nacházejí. Dne 1. 10. 2012 obdržel Ústavní soud přípis obvodního soudu, v němž sdělil, že do řízení vstoupila právní nástupkyně zesnulého stěžovatele paní Zdeňka Vybíralová, přičemž bylo nařízeno jednání na 21. 11. 2012.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nemá ustanovení, které by výslovně upravovalo řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel. Podle §63 zákona o Ústavním soudu, pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Podle §107 odst. 1 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Protože stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel, a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§19 o. s. ř., §7 odst. 2 obč. zák.), posuzoval Ústavní soud otázku, zda může v řízení pokračovat s právním nástupcem stěžovatele či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které se jedná, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
Ústavní soud se zabýval povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecným soudem, a dospěl k závěru, že se v projednávaném případě nejedná o právo, jež by bylo podle hmotného práva vázáno toliko na osobu stěžovatele, tj. které by ze zákona či jeho vlastní podstaty nepřecházelo na právní nástupce. V předmětných řízeních týkajících se zrušení pracovního poměru, jakož i náhrady mzdy zesnulého stěžovatele, plyne z povahy takto uplatněných nároků, že se nejedná o práva, která by nepřecházela na právního zástupce, a tudíž by bylo nutno řízení zastavit, přičemž současně nejde ani o situaci, kdy by stěžovatel neměl žádných právních nástupců. Možné průtahy v řízení, případně nečinnost obecného soudu, mohou mít vliv na majetkovou sféru právní nástupkyně stěžovatele v předmětných řízeních.
Za dané situace tudíž Ústavní soud podle §107 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §63 zákona o Ústavním soudu rozhodl, že v řízení o ústavní stížnosti bude pokračováno s právní nástupkyní zemřelého stěžovatele, jak jest uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 24. dubna 2013
Jiří Nykodým, v. r.
předseda senátu