ECLI:CZ:US:2013:4.US.1124.12.1
sp. zn. IV. ÚS 1124/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti CG HOLDING, s. r. o. se sídlem v Praze 2 - Vinohrady, Anny Letenské 7/34, zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem Advokátní kanceláře se sídlem Praha 2 - Vinohrady, Vinohradská 30, proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2011 č. j. 8 A 200/2011-23, ze dne 25.1.2012 č. j. 11 A 176/2011-33, ze dne 25.1.2012 č. j. 11 A 183/2011-34, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 147/2011-35, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 149/2011-36, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 143/2011-32, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 138/2011-32, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 172/2011-36, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 171/2011-36, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 166/2011-35, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 153/2011-36, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 195/2011-31, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 141/2011-37, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 139/2011-30, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 154/2011-36, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 196/2011-40, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 165/2011-36, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 173/2011-36, ze dne 30.1.2012 č. j. 11 A 140/2011-37, ze dne 25.1.2012 č. j. 11 A 175/2011-34, ze dne 23.1.2012 č. j. 11 A 174/2011-32, ze dne 25.1.2012 č. j. 11 A 194/2011-30, ze dne 25.1.2012 č. j. 11 A 195/2011-33, ze dne 25.1.2012 č. j. 11 A 191/2011-30, ze dne 25.1.2012 č. j. 11 A 187/2011-33, ze dne 25.1.2012 č. j. 11 A 184/2011-33, ze dne 20.1.2012 č. j. 8 A 219/2011-32, ze dne 20.1.2012 č. j. 8 A 226/2011-23, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 243/2011-46, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 189/2011-51, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 203/2011-46, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 215/2011-46, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 242/2011-46, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 202/2011-45, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 194/2011-46, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 198/2011-51, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 235/2011-47, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 155/2011-45, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 184/2011-51, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 223/2011-44, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 220/2011-45, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 205/2011-46, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 193/2011-51, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 225/2011-45, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 240/2011-45, ze dne 6.2.2012 č. j. 7 A 156/2011-45, ze dne 30. 1. 2012 č. j. 9 A 213/2011-24, ze dne 30. 1. 2012 č. j. 9 A 150/2011-29, ze dne 30. 1. 2012 č. j. 7 A 155/2011-45, ze dne 30. 1. 2012 č. j. 9 A 214/2011-24, ze dne 15. 2. 2012 č. j. 8 A 93/2011, ze dne 30. 1. 2012 č. j. 9 A 184/2011-59, ze dne 13.2. 2012 č. j. 7 A 237/2011-43, ze dne 13.2. 2012 č. j. 7 A 192/2011-48, ze dne 13.2. 2012 č. j. 7 A 228/2011-49, ze dne 13.2. 2012 č. j. 7 A 227/2011-43, ze dne 13.2. 2012 č. j. 7 A 197/2011-37, ze dne 13.2. 2012 č. j. 7 A 222/2011-49, ze dne 13.2. 2012 č. j. 7 A 216/2011-50, ze dne 13.2. 2012 č. j. 7 A 226/2011-49, ze dne 13. 2. 2012 č. j. 7 A 236/2011-49, ze dne 17. 2. 2012 č. j. 7 A 204/2011-54, ze dne 28. 2. 2012 č. j. 10 A 91/2011-48, ze dne 13. 2. 2012 č. j. 7 A 227/2011-43, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 207/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 219/2011-36, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 218/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 208/2011-30, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 214/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 220/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 104/2011-38, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 11 A 204/2011-33, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 11 A 199/2011-33, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 11 A 200/2011-33, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 11 A 180/2011-38, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 11 A 201/2011-33, ze dne 3. 2. 2012 č. j. 7 A 219/2011-54, ze dne 2. 3. 2012 č. j. 11 A 228/2011-38, ze dne 2. 3. 2012 č. j. 11 A 225/2011-38, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 11 A 203/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 224/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 223/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 222/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 227/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 223/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 226/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 235/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 231/2011-33, ze dne 2. 3. 2012 č. j. 11 A 213/2011-38, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 11 A 234/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 170/2011-44, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 194/2011-29, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 212/2011-19, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 234/2011-33, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 211/2011-33, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 192/2011-20, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 223/2011-25, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 193/2011-28, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 233/2011-25, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 192/2011-25, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 225/2011-25, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 232/2011-25, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 162/2011-42, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 226/2011-25, ze dne 5. 3. 2012 č. j. 6 A 161/2011-39, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 164/2011-39, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 186/2011-25, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 6 A 236/2011-25, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 197/2011, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 239/2011-18, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 195/2011-33, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 198/2011-18, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 217/2011-18, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 228/2011-18, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 237/2011-18, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 242/2011-18, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 243/2011-18, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 196/2011-22, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 241/2011-18, ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 A 200/2011-18, ze dne 29. 2. 2012 č. j. 9 A 170/2011-28, ze dne 16. 3. 2012 č. j. 7 A 199/2011-42, ze dne 19. 3. 2012 č. j. 8 A 182/2011-40, ze dne 19. 3. 2012 č. j. 8 A 211/2011-48, ze dne 19. 3. 2012 č. j. 8 A 210/2011-35 a ze dne 13. 2. 2012 č. j. 7 A 234/2011-40, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se ve své včas podané ústavní stížnosti domáhá s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces a práva na soudní ochranu, zaručených čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), porušení čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 2, čl. 3 odst. 1, čl. 11 a čl. 26 odst. 1 Listiny, čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 9 a čl. 95 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 1 dodatkového protokolu k Úmluvě, jakož i porušení čl. 17 odst. 1 a čl. 116 Listiny EU, vydání nálezu, jehož výroky by bylo vyhověno její ústavní stížnosti brojící proti postupu Městského soudu v Praze. Podle návrhového petitu upřesněného v doplnění ústavní stížnosti ze dne 28. 6. 2012 stěžovatelka žádá a navrhuje, aby v řízeních shora uvedených bylo Městskému soudu v Praze "zakázáno pokračovat v nevydávání rozhodnutí na vracení soudních poplatků" a "přikázáno, aby Městský soud v Praze vydal rozhodnutí o vrácení soudních poplatků zaplacených stěžovatelkou v uvedených řízeních". Současně stěžovatelka navrhla, aby byl Městský soud v Praze zavázán nahradit jí k rukám jejího právního zástupce náklady řízení před Ústavním soudem.
2. Stěžovatelka ve svém návrhu obsáhle analyzuje svůj náhled na přípustnost ústavní stížnosti (odst. 3. až 22.), popisuje genezi jejích případů, rozvádí důvody pro podání ústavní stížnosti, předkládá svoji ústavněprávní argumentaci a připomíná i judikaturu jiných soudů upínající se ke kauzám připodobnitelným k její věci (odst. 23. až 103.) a zdůvodňuje požadavek na přiznání náhrady nákladů řízení (odst. 104.).
3. Argumentaci stěžovatelky, obdobnou argumentaci uvedené v její ústavní stížnosti, o níž Ústavní soud rozhodl usnesením ze dne 8. 6. 2012 sp. zn. IV. ÚS 1890/12, není třeba podrobněji opakovat. Stěžovatelka spatřuje jiný zásah orgánu veřejné moci do jejích ústavně zaručených práv v tom, že jí Městský soud v Praze ve shora označených řízeních nevrátil zaplacené soudní poplatky ve výši 1.000,- Kč po té, co řízení pro zpětvzetí žaloby před prvním jednáním zastavil, respektive nevydal rozhodnutí o tom, že se stěžovatelce vrací jí zaplacené soudní poplatky za žalobu na ochranu proti nečinnosti vedlejšího účastníka.
4. Ústavní soud po seznámení se s ústavní stížností a návrhovým petitem předestřeným stěžovatelkou v ústavní stížnosti shledal, že - vzdor přesvědčení stěžovatelky - není ústavní stížnost věcně projednatelná z důvodů dále uvedených.
5. Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
6. Stěžovatelce je třeba dát za pravdu v tom jejím právním názoru, jímž protestuje proti nečinnosti Městského soudu v Praze spočívající v nevydání rozhodnutí o tom, jak soud nahlíží na jí uplatněný návrh na vrácení zaplaceného soudního poplatku (a to v každém z projednávaných případů), kdy s takovým návrhem (návrhy) se měl soud vypořádat formou rozhodnutí; nelze jej odbýt jen v odůvodnění usnesení, jímž se řízení zastavuje a jímž se rozhoduje o náhradě nákladů řízení. Potud bylo by možno v absenci rozhodnutí o vrácení (resp. částečném vrácení či nevrácení) soudního poplatku spatřovat stěžovatelkou tvrzený jiný zásah do jejích základních práv.
7. Odstranění tohoto zásahu se však stěžovatelka v návrhovém petitu nedomáhá. Mylně totiž žádá Ústavní soud, aby chybnou nečinnost obecného soudu nahradil svojí činností vlastní (ústavně však nedovolenou - srov. čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny) a sám de facto o věci rozhodl právě tak, jak si stěžovatelka představuje. Již v nálezu sp. zn. I. ÚS 646/04 [N 49/36 SbNU 525 (533)] Ústavní soud výslovně uvedl, že: "Kompetence Ústavního soudu při rozhodování o individuálních ústavních stížnostech je přesně vymezena Ústavou České republiky a zákonem o Ústavním soudu. Na jejich základě může Ústavní soud buď zrušit napadené rozhodnutí, nebo zakázat orgánu veřejné moci, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikázat mu, aby případně obnovil stav před porušením. Z tohoto důvodu není přípustný návrh, aby podle nálezu Ústavního soudu byly obecné soudy povinny vrátit soudní poplatky". Domáhá-li se tedy stěžovatelka vydání nálezu, jímž by Ústavní soud "přikázal Městskému soudu v Praze, aby vydal rozhodnutí na vrácení soudních poplatků zaplacených stěžovatelkou v uvedených řízeních", pak je třeba dovodit, že se jedná o návrh, který Ústavní soud při své rozhodovací činnosti kladně reflektovat nemůže. Takovou kompetencí totiž Ústavní soud nedisponuje.
8. Nezbylo proto než ústavní stížnost jakožto návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný a současně jakožto návrh nepřípustný, odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) a e) zákona o Ústavním soudu. Akcesorickému návrhu na přiznání náhrady nákladů řízení vzhledem k osudu ústavní stížnosti nemohlo být vyhověno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. června 2013
Michaela Židlická, v. r.
soudkyně zpravodajka