ECLI:CZ:US:2014:1.US.1043.14.1
sp. zn. I. ÚS 1043/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudce Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek 1/ Evy Knopové a 2/ Martiny Knopové, obou zastoupených JUDr. Vítem Buršou, advokátem se sídlem Uherské Hradiště, Růžová 1254, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 1. 2014 č. j. 1 As 155/2013-35 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2013 č. j. 10 A 150/2010-127, takto:
Podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se odkládá vykonatelnost rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 1. 2014 č. j. 1 As 155/2013-35 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2013 č. j. 10 A 150/2010-127 do skončení řízení o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatelky pro tvrzený zásah do ústavně garantovaných práv - na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), na rovnost účastníků řízení ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny a na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny - domáhaly zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných (správních) soudů.
2. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2013 č. j. 10 A 150/2010-127 byla zamítnuta žaloba směřující proti rozhodnutí ministra pro místní rozvoj ze dne 30. 4. 2010 č. j. 8097/2010-31-4, který k rozkladu osob zúčastněných na správním řízení zrušil rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 14. 1. 2010 č. j. 35259/2009-83/2625. Ministerstvo pro místní rozvoj k podnětu právní předchůdkyně stěžovatelek Vlasty Knopové v přezkumném řízení zrušilo rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 20. 1. 2009 sp. zn. KUZL 4171/2009 a tehdejšího Obecního úřadu Buchlovice (stavebního úřadu) ze dne 6. 2. 2006 č. j. 810/2005-D 144 Rozh, jimiž bylo podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízeno odstranění částí stavby, resp. stavebních úprav domu č. p. X1 ve vlastnictví stěžovatelek, nacházejícího se na pozemku parc. č. X2 v kat. úz. Buchlovice. Kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 1. 2014 č. j. 1 As 155/2013-35 zamítnuta.
3. Podle §79 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nemá ústavní stížnost odkladný účinek. Druhý odstavec téhož ustanovení však Ústavnímu soudu umožňuje k návrhu stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, pokud to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
4. Ústavní soud dospěl k závěru, že důvody uvedené stěžovatelkami pro odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí jsou opodstatněné, přičemž vyhovění tomuto návrhu není v rozporu s veřejným zájmem. Pro stěžovatelky by mohl mít neprodlený výkon rozhodnutí spočívající v odstranění částí stavby (stavebních úprav) velmi tíživé majetkové dopady; bezpochyby by jim tak mohla vzniknout mnohem větší újma, než jaká může být způsobena jiným subjektům tím, že vykonatelnost napadených rozhodnutí bude odložena do skončení řízení o ústavní stížnosti. Odložení vykonatelnosti rozhodnutí obecných soudů Ústavním soudem má bez ohledu na pravidlo o absenci zákonného odkladného účinku žaloby proti správnímu rozhodnutí relevanci i ve vztahu k rozhodnutím správních orgánů vydaným ve stavebním řízení.
5. Protože v dané věci byly splněny podmínky podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, rozhodl Ústavní soud o odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí obecných soudů, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2014
Kateřina Šimáčková, v. r.
předsedkyně senátu