ECLI:CZ:US:2014:1.US.1461.14.1
sp. zn. I. ÚS 1461/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Herzáně, zastoupeného JUDr. Alexandrem Nettem, advokátem se sídlem Hlavní 40, 624 00 Brno, proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 19. 5. 2011 vydanému soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 43Nt 2518/2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Dne 23. 4. 2014 bylo Ústavnímu soudu doručeno stěžovatelovo podání, ve kterém stěžovatel uvádí, že podává ústavní stížnost proti napadenému příkazu k domovní prohlídce. Na základě tohoto příkazu provedla dne 19. 5. 2011 Policie České republiky jako neodkladný a neopakovatelný úkon domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor a pozemků. Napadená rozhodnutí byla stěžovateli doručena v den provedení prohlídek. Dne 21. 2. 2014 se stěžovatel po Policii České republiky domáhal vynětí napadených příkazů a na ně navazujících protokolů o provedení domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků z trestního spisu pro jejich nezákonnost. Přípisem ze dne 12. 3. 2014 č. j. OKFK-195-696/TČ-2010 byl stěžovatel policejním orgánem vyrozuměn, že napadeny´ příkaz považují orgány činné v přípravném řízení za legitimní, a proto návrhu jeho obhájce nebylo vyhověno.
2. Stěžovatel má za to, že vydáním příkazu k domovní prohlídce došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
3. Dříve, než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu napadených příkazů, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mimo jiné též to, zda byla podána včas.
4. Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost je třeba podat ve lhůtě dvou měsíců (dříve 60 dnů) od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
5. Ústavní soud shledává, že ústavní stížnost směřuje proti příkazu k domovní prohlídce vydanému dne 19. 5. 2011, což je patrné z označení, argumentace i petitu stížnosti. V tomto směru je zjevné, že podaná ústavní stížnost je opožděná. Nad uvedené Ústavní soud doplňuje následující. V pasáži o přípustnosti a včasnosti stěžovatel odkazuje na přípis Policie České republiky ze dne 12. 3. 2014 č. j. OKFK-195-696/TČ-2010, kterým byl vyrozuměn, že napadeny´ příkaz považují orgány činné v přípravném řízení za legitimní, a proto návrhu jeho obhájce nebylo vyhověno. Z takto formulované ústavní stížností není patrné, že stěžovatel napadá i vyrozumění policejního orgánu. I kdyby tomu bylo tak, Ústavní soud by byl nucen odmítnout stížnost pro nepřípustnost, jelikož stěžovatel k ochraně svých práv nevyužil všechny dostupné prostředky, které mu poskytuje trestní řád v podobě dozorových pravomocí státního zástupce nad postupem policejního orgánu v trestním řízení (k tomu srov. argumentaci Ústavního soudu v usnesení sp. zn. II.ÚS 2166/14). Vedle toho stěžovatel může nezákonnost provedených prohlídek a z nich plynoucích důkazů namítat i v průběhu soudního řízení, bude-li proti němu vedeno.
6. Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení pro opožděnost.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2014
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka