ECLI:CZ:US:2014:1.US.2502.14.1
sp. zn. I. ÚS 2502/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele Artesa, spořitelní družstvo, Škrétova 490/12, Praha 2, právně zastoupeného Mgr. Zdeňkem Čechem, advokátem se sídlem nám. Republiky 1079/1A, Praha 1, proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 37 Nt 5055/2014 ze dne 21. 5. 2014, postupu policejního orgánu při provádění prohlídky prostor konané na základě uvedeného příkazu ve dnech 26. 5. 2014 až 29. 5. 2014 a dne 2. 6. 2014, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 28. 7. 2014 se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedeného příkazu k domovní prohlídce s tvrzením, že jím byla porušena celá řada základních práv a svobod, včetně práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a Listiny základních práv a svobod (dále též "Listina"). Současně napadl samotný postup orgánů činných v trestním řízení při provádění prohlídky.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu].
4. Z napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatel brojí proti rozhodnutí soudu, kterým byla podle §83a tr. řádu nařízena prohlídka nebytových prostor, jejichž stěžovatel není vlastníkem, ani je neužívá z titulu nájemce, resp. tyto prostory neužívá ani z jiného titulu, což ostatně v ústavní stížnosti nijak nezpochybnil. Prohlídka byla nařízena v objektu, jímž je vlastníkem společnost Prospec Nagano, a. s., prostory jsou pronajaty společnosti GTS Czech, s. r. o., a dále pronajímány společnosti Procusy, a. s., (ta podala samostatnou ústavní stížnost). V označených prostorách se měly pouze nacházet technické nosiče dat (pevné disky), na nichž měl mít stěžovatel uložena elektronická data.
5. Tato souvislost však nečiní stěžovatele osobou oprávněnou podat ústavní stížnost proti příkazu k prohlídce takových prostor, poněvadž prohlídka (ať již domovní či jiných prostor) je ze své povahy primárně zásahem (byť třeba i ústavně neaprobovaným při nesplnění podmínek plynoucích z čl. 12 odst. 2 a 3 Listiny) do nedotknutelnosti obydlí ve smyslu čl. 12 odst. 1 Listiny, a nikoli do vlastnického práva třetích osob k věcem, které se v něm nacházejí. Ústavní stížnost jako prostředek k ochraně základních práv tedy může v takovém případě podat toliko osoba, jíž právo na nedotknutelnost obydlí svědčí, což však v nyní posuzovaném případě není stěžovatel. Stěžovatel tak není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti příkazu k provedení prohlídky jiných prostor nebo pozemků.
6. K zásahu do vlastnického práva třetích osob může dojít teprve zprostředkovaně při samotném provádění prohlídky. V takovém případě lze k ochraně vlastnického práva (stěžovatele) využít podnětu příslušnému státnímu zastupitelství k provedení dozoru dle ustanovení §174 odst. 2 písm. b) tr. řádu (viz obdobně usnesení sp. zn. II. ÚS 2166/14), případně žádat o vrácení vydaných či odňatých věcí (§78 a §79 ve spojení s §80 tr. řádu).
7. Ze shora vyložených důvodů a vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla podána osobou zjevně neoprávněnou, nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. O návrhu na vydání předběžného opatření (§80 zákona o Ústavním soudu) nemohl Ústavní soud samostatně rozhodnout, neboť se jedná o návrh akcesorický, jež sdílí osud ústavní stížnosti jako celku. Rovněž tak o návrhu na přednostní projednání věci dle §39 zákona o Ústavním soudu nebylo třeba formálně rozhodovat, neboť je zjevné, vzhledem k datu podání ústavní stížnosti, že ve věci bylo rozhodováno s maximálním urychlením.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 2014
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj