ECLI:CZ:US:2014:1.US.2601.14.1
sp. zn. I. ÚS 2601/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Ing. Jaromíra Houžvičky, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2014 č. j. 4 As 72/2014-17 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 3. 2014 č. j. 31 Af 42/2013-57, spojené s návrhem na zrušení povinnosti právního zastoupení v řízení o dovolání, kasační a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení shora označeného usnesení, jímž Krajský soud v Hradci Králové nepřiznal stěžovateli v postavení žalobce osvobození od soudních poplatků, zamítl návrh na ustanovení advokáta, vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za žalobu, zamítl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě a uložil stěžovateli zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku a dále shora označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým byla zčásti odmítnuta a zčásti zamítnuta kasační stížnost stěžovatele. V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud odstranil z (blíže neurčených) právních předpisů povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky.
Při podání ústavní stížnosti stěžovatel nerespektoval ustanovení §29, §30 odst. 1 a §31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Ústavní soud proto vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 30 dnů vadu svého návrhu spočívající v absenci právního zastoupení odstranil, stěžovatele zároveň poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude jeho ústavní stížnost odmítnuta.
Výzva byla stěžovateli doručována do vlastních rukou prostřednictvím držitele poštovní licence. Podle poznámky poštovní doručovatelky na doručence k zásilce, adresát nebyl dne 13. 10. 2014 v místě bydliště zastižen, zásilka byla téhož dne uložena a připravena k vyzvednutí a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Protože adresát tak v průběhu úložní doby neučinil, byla zásilka dne 24. 10. 2014 vložena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky.
Podle ustanovení §49 odst. 4 o. s. ř. platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Výzva tedy byla stěžovateli doručena dne 23. 10. 2014. Třicetidenní lhůta k odstranění vad ústavní stížnosti marně uplynula dnem 24. 11. 2014 (pondělí).
Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě vytčené vady svého návrhu neodstranil, Ústavní soud jeho ústavní stížnost odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Akcesorický návrh na zrušení ustanovení právních předpisů upravujících povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, podaný podle §74 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť byla-li ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadla tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 ze dne 3. 10. 1995, U 22/4 SbNU 351).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2014
Kateřina Šimáčková, v. r.
předsedkyně senátu