ECLI:CZ:US:2014:1.US.2641.14.1
sp. zn. I. ÚS 2641/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Aleny Hykové, zastoupené Mgr. Janem Soukupem, advokátem, AK se sídlem Konviktská 12, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013 č. j. 26 Cdo 3421/2013-227, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 14. 1. 2013 č. j. 18 Co 822/2012-198 a proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. 4. 2012 č. j. 108 C 243/2009-161 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 8. 8. 2014 se stěžovatelka na Ústavní soud obrátila s ústavní stížností, kterou brojila proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů tvrzením, že jimi došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
3. Usnesení Nejvyššího soudu nabylo právní moci dne 16. 12. 2013. Tato skutečnost byla zjištěna jednak na základě telefonického dotazu směřovaného Okresnímu soudu v Pardubicích, kanceláři 108 C, a jednak ze stěžovatelkou zaslaného rozhodnutí (jeho kopie) Nejvyššího soudu, kde je doložka právní moci vyznačena (Okresním soudem v Pardubicích dne 29. 1. 2014). Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že o existenci rozhodnutí Nejvyššího soudu se dozvěděla až na jednání Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 25. 6. 2014, a proto je lhůta k podání stížnosti zachována. Dále tvrdí, že "pokud bylo něco stěžovateli doručováno již v průběhu prosince 2013, pak stěžovatel namítá nedoručení předmětného rozhodnutí, které nebylo připojeno v příloze případné datové zprávy".
4. Ústavní soud dospěl k závěru, že podání stěžovatelky je nutno označit jako opožděné. Stěžovatelka byla v řízení před Nejvyšším soudem, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, zastoupena advokátem Mgr. Janem Soukupem. Nelze přitom odhlédnout od skutečnosti, že stěžovatelka ústavní stížnost podala teprve po uplynutí téměř devíti měsíců od vydání napadeného rozhodnutí a po celou tuto dobu ona ani její právní zástupce neučinili ničeho k tomu, aby údajně nedoručenou přílohu datové schránky od soudu vyžádali. Současně nenabízí žádné relevantní tvrzení (důkazy) k prokázání údajné nevědomosti o doručení napadeného rozhodnutí.
5. Vzhledem k uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. listopadu 2014
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj