ECLI:CZ:US:2014:1.US.3059.14.1
sp. zn. I. ÚS 3059/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem v právní věci stěžovatelky Ing. Evy Kabešové, proti rozhodnutí Městského soudu v Praze takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu prostřednictvím emailové schránky stěžovatelky dne 17. 9. 2014, doplněnou dopisem doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 10. 2014 stěžovatelka napadla blíže nespecifikovaná rozhodnutí Městského soudu v Praze vedená pod sp. zn. 58 Co 173/2014 s tím, že "minimálně jde o porušení práva na spravedlivý proces". Na závěr dopisu uvedla, že jsou "dva podavatelé" - Ing. Jiří Ondráček a Ing. Eva Kabešová. Ing. Ondráček však ústavní stížnost sám nepodal a ani se k ní žádným způsobem nepřipojil, nepodepsal ji (na rozdíl od stěžovatelky). Proto s ním Ústavní soud jako s účastníkem řízení nemohl jednat.
2. Podaná stížnost nesplňuje požadavky kladené na ni ustanovením §29, resp. §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mj. i povinné zastoupení stěžovatelky advokátem. K tomu Ústavní soud z elektronické databáze podání zjistil, že stěžovatelka se v minulosti několikrát na Ústavní soud obracela s ústavní stížností, která tyto podmínky rovněž nesplňovala, přičemž byla opakovaně poučena o náležitostech ústavní stížnosti, včetně povinného zastoupení advokátem.
3. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4). Podle odst. 2 téhož ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovatelce vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.
4. Ze všech stěžovatelkou přiložených rozhodnutí vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Co 173/2014 plyne, že byla vydána po 1. 1. 2013, tedy již za účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - mj. i zákon o Ústavním soudu (citován výše). Nadto všechna rozhodnutí obsahují poučení, že proti nim je dovolání přípustné. Z podání stěžovatelky však neplyne, že by mimořádného opravného prostředku využila. V případě stěžovatelky není možné hovořit ani o případné výjimce podle §75 odst. 2 písm. a) či b) zákona o Ústavním soudu.
5. S ohledem na subsidiaritu ústavní stížnosti, zde spočívající v nevyčerpání mimořádného opravného prostředku (dovolání), dospěl Ústavní soud v této konkrétní věci k závěru, že o ní není oprávněn rozhodnout jinak, než ji pro nepřípustnost odmítnout [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. října 2014
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj