ECLI:CZ:US:2014:2.US.2078.14.1
sp. zn. II. ÚS 2078/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatele ing. Josefa Pospíšila, proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 22. 2. 2012, č. j. 8 C 127/2011-137, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 14. 3. 2013, č. j. 60 Co 60/2013-229, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, č. j. 32 Cdo 4204/2013-386, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 17. 6. 2014 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, jímž stěžovatel brojí proti v záhlaví označeným rozhodnutím obecných soudů. Jejich základem je vyhovění žalobě České kanceláře pojistitelů vůči stěžovateli ohledně zaplacení částky 1.371.900 Kč s příslušenstvím z důvodu regresní náhrady škody, způsobené vozidlem, k němuž nebylo uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za škodu.
Stěžovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§30, §31 cit. zákona).
K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel vyzván přípisem, jemu doručeným dne 11. 7. 2014, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě 20 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.
Stěžovatel ve svém podání, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 20. 7. 2014, uvedl, že ústavní stížnost zpracoval a podal sám, a to po konzultaci s advokátní kanceláří JUDr. Poledníka. K podání připojil kopii žádosti o ustanovení advokáta pro řízení před Ústavním soudem, kterou adresoval České advokátní komoře ("ČAK"), a rozhodnutí ČAK o určení advokáta ze dne 27. 6. 2014, č. j. 1832/14, kterým byla Mgr. Petra Kulhánková určena k "posouzení právního stavu ve věci ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, č. j. 32 Cdo 4204/2013-386, příp. podání a zastoupení v řízení před ÚS", přičemž však toto určení nenahrazuje procesní plnou moc. Současně stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků.
Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 23. 7. 2014, doručeným mu dne 28. 7. 2014, informoval o tom, že řízení před Ústavním soudem nepodléhá poplatkové povinnosti, takže žádost o osvobození od soudního poplatku je bezpředmětná. Současně stěžovatele opakovaně poučil o tom, že Ústavní soud není oprávněn stěžovateli ustanovit advokáta. S ohledem na okolnosti, uváděné v podání ze dne 20. 7. 2014, mu však prodloužil lhůtu k odstranění vad podání o dalších 20 dnů od doručení této písemnosti. Tato lhůta marně uběhla dne 18. 8. 2014.
Dne 28. 8. 2014 obdržel Ústavní soud další žádost stěžovatele o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti, a to alespoň o 2 měsíce, a to zejména z důvodu jeho aktuálního psychického stavu.
K této žádosti Ústavní soud přípisem ze dne 1. 9. 2014, doručeným stěžovateli dne 4. 9. 2014, sdělil, že mu již podruhé prodlužuje lhůtu k odstranění vytčených vad ústavní stížnosti, a to do 30. 9. 2014. Výslovně byl stěžovatel upozorněn na skutečnost, že další prodloužení této lhůty již nebude akceptováno.
Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, když dne 2. 10. 2014 soudu pouze sdělil důvody, pro které stále není schopen odstranit vady podané ústavní stížnosti.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě. Jakkoliv totiž Ústavní soud má pochopení pro obtížnou situaci stěžovatele, je současně pravdou, že k odmítnutí ústavní stížnosti přistoupil teprve poté, co lhůtu pro odstranění vad návrhu prodloužil dvakrát a ve svém celkovém úhrnu měl proto stěžovatel lhůtu k odstranění vad téměř 4 měsíce, což je třeba považovat za dostačující i s přihlédnutím k okolnostem daného případu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. října 2014
Vojtěch Šimíček v. r.
soudce zpravodaj