ECLI:CZ:US:2014:2.US.2916.14.1
sp. zn. II. ÚS 2916/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Milana Kubíčka, bez právního zastoupení, proti rozhodnutí České advokátní komory, pobočky v Brně ze dne 11. června 2014 č. j. 1701.1490/14, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dne 2. září 2014 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím České advokátní komory, pobočky v Brně ze dne 11. června 2014 č. j. 1701.1490/14 bylo rozhodnuto, že žadateli (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatel") se další advokát k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 1482/11 dle ust. §18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, neurčí, neboť pro takové rozhodnutí nejsou dány zákonné důvody.
II.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
V souladu s ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Napadené rozhodnutí České advokátní komory, pobočky v Brně obsahuje poučení, že proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, přípustný a že proti rozhodnutí lze podat žalobu dle zvláštních právních předpisů. Z obsahu ústavní stížnosti však nevyplývá, že by stěžovatel uvedený opravný prostředek vyčerpal. Z hlediska splnění podmínek přípustnosti ústavní stížnosti není relevantní ani částečná nesprávnost poučení napadeného rozhodnutí spočívající v tom, když ohledně možnosti podání žaloby dle zvláštních právních předpisů nesprávně odkazuje na zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, namísto na zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
Protože stěžovatel doposud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, posoudil Ústavní soud podaný návrh jako nepřípustný.
Podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný, aniž stěžovatele vyzýval k odstranění vad podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. září 2014
Radovan Suchánek, v. r.
soudce zpravodaj