ECLI:CZ:US:2014:3.US.1924.14.1
sp. zn. III. ÚS 1924/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 14. srpna 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Zdeňka Ponerta, bez právního zastoupení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
V návrhu, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 4. 6. 2014, navrhovatel požaduje, aby Ústavní soud prošetřil platnost voleb do Evropského Parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 23. a 24. května 2014 a prohlásil za neplatné a zrušil "Sdělení Státní volební komise ze dne 26. května 2014 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 23. a 24. května 2014".
Protože návrh nesplňoval náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval soudce zpravodaj stěžovatele k odstranění vad návrhu a jeho doplnění ve smyslu připojeného písemného poučení. K odstranění vad návrhu a jeho doplnění byla navrhovateli stanovena 30denní lhůta ode dne obdržení výzvy.
Výzva spolu s poučením byla stěžovateli zaslána na jím uvedenou doručovací adresu, kterou si nepřevzal a byla mu dne 30. 6. 2014 vhozena do adresátem užívané schránky.
Dále Ústavní soud zkoumá, zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, a to včetně podmínky ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Jedním ze základních znaků institutu ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práva. Subsidiarita ústavní stížnosti se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku,
aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Ústavní soud ve své konstantní judikatuře proto opakovaně uvádí, že nutnost vyčerpání všech účinných procesních prostředků je nezbytnou podmínkou řízení před Ústavním soudem (srov. např. usnesení ze dne 27. září 2006 sp. zn. IV. ÚS 562/06 in http://nalus.usoud.cz).
Soudní přezkum voleb do Evropského Parlamentu je možný dle §55 a násl. zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých předpisů u Nejvyššího správního soudu. Návrhem adresovaným Ústavnímu soudu tak lze napadnout až rozhodnutí vydané Nejvyšším správním soudem.
Z uvedeného je zřejmé, že stěžovateli byl dán řádný opravný prostředek pro ochranu jeho práv, který byl povinen vyčerpat před podáním návrhu Ústavnímu soudu. Jestliže stěžovatel před jeho podáním účinný procesní prostředek, jež mu byl k dispozici, nevyčerpal (z obsahu ústavní stížnosti se opak nepodává), je návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh stěžovatele podle ustanovení §43 odst. 1
písm. e) ve spojení s ustanovením §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout, jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. srpna 2014
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj