ECLI:CZ:US:2014:3.US.2432.14.1
sp. zn. III. ÚS 2432/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti Ing. Rudolfa Mládka, zastoupeného Mgr. Renatou Fíkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Neustupného 1834/18, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. srpna 2013 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-49 a přípisu Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. června 2014 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-61, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
1. Stěžovatel je přihlášeným věřitelem v insolvenčním řízení na majetek dlužníka Pavla Lišky, jež je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "insolvenční soud") pod sp. zn. KSCB 28 INS 9196/2010. Usnesením ze dne 14. srpna 2013 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-48 insolvenční soud vyhověl návrhu insolvenčního správce a vyslovil souhlas s prodejem blíže označených nemovitostí mimo dražbu. Důvodem byla skutečnost, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2013 č. j. 101 VSPH 121/2013-102 byla v rámci odvolacího řízení zamítnuta žaloba na jejich vyloučení z majetkové podstaty. Protože však bylo posléze proti tomuto rozsudku podáno dovolání, v důsledku čehož mohl prodej předmětných nemovitostí vést k nezvratnému zásahu do vlastnických práv účastníků excindačního řízení, vydal insolvenční soud dne 21. srpna 2013 usnesení č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-49, kterým zrušil své prvně uvedené usnesení udělující k tomuto prodeji souhlas. Současně dal insolvenčnímu správci pokyn, aby předmětný majetek nebyl zpeněžován ani veřejnou dražbou. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že zrušené rozhodnutí bylo učiněno při výkonu dohlédací činnosti ve smyslu §11 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), pročež jím insolvenční soud nebyl vázán a mohl jej kdykoliv změnit, aniž by se k tomu vyžadoval opravný prostředek. Odvolání proti uvedenému usnesení bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2013 č. j. 1 VSPH 1666/2013-B-54 odmítnuto jako nepřípustné s ohledem na §91 insolvenčního zákona. O souhlasu s prodejem uvedených nemovitostí mimo dražbu nebylo doposud rozhodnuto.
2. Dopisem ze dne 3. dubna 2014 požádal insolvenční správce společně s členy věřitelského výboru, mezi nimiž byl i stěžovatel, insolvenční soud o přehodnocení stanoviska vysloveného v jeho usnesení ze dne 21. srpna 2013 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-49. Ten na tuto žádost následně reagoval přípisem ze dne 24. června 2014 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-61, v němž insolvenčnímu správci sdělil, že prozatím neshledal pro takovouto změnu důvod, neboť v blízké době by v rámci zmíněného dovolacího řízení měl být podán návrh podle §243 občanského soudního řádu, tj. návrh na odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného rozhodnutí. Pakliže bude tento návrh podán do konce června, insolvenční soud vyčká s udělením souhlasu do doby, než o něm rozhodne dovolací soud. Jinak bude pokyn k nezpeněžování zrušen.
3. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 19. července 2014, se stěžovatel domáhá zrušení posledně uvedeného usnesení a přípisu. Má za to, že zákazem prodeje majetku zařazeného oprávněně do konkurzní podstaty formou dražby, jakož i atrahováním si pravomoci, kterou mu zákon nesvěřuje, insolvenční soud porušil čl. 95 Ústavy České republiky a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Stejný následek mělo mít i usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatele, jeho zrušení ovšem stěžovatel nenavrhuje.
II.
Posouzení podmínek k projednání návrhu
4. Ještě předtím, než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení návrhu, musel se vypořádat s otázkou, zda k tomu jsou splněny všechny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
5. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda. V projednávané věci směřuje návrh stěžovatele proti přípisu ze dne 24. června 2014 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-61, který však není rozhodnutím. Postrádá totiž jeho formální i materiální znaky. Svou povahou představuje toliko sdělení ohledně postupu soudu v rámci předmětného řízení, jehož obsah není Ústavní soud oprávněn korigovat. Z tohoto důvodu není dána jeho příslušnost k projednání návrhu v této části.
6. Pokud jde o návrh na zrušení usnesení ze dne 21. srpna 2013 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-49, z insolvenčního spisu se podává, že toto usnesení bylo zveřejněno dne 27. srpna 2013 v 7:55 hodin. Je tedy zřejmé, že k podání ústavní stížnosti proti němu došlo zjevně po uplynutí zákonem stanovené lhůty, která podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu činí dva měsíce od doručení (v tomto případě zveřejnění v insolvenčním rejstříku) rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V této části byl proto návrh podán opožděně.
7. Ze všech těchto důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh stěžovatele odmítnout zčásti podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu pro nepříslušnost k jeho projednání, zčásti podle §43 odst. 1 písm. b) téhož zákona pro nedodržení zákonem stanovené lhůty.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. července 2014
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj