ECLI:CZ:US:2014:3.US.2671.13.1
sp. zn. III. ÚS 2671/13
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl dne 13. března 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Ulče, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem, AK se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69 - budova AZ TOWER, proti postupu Městského soudu v Brně v řízení o odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 23. 4. 2013 č. j. 43 C 93/2010-44, za účasti Městského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Návrhem doručeným dne 30. 8. 2013 se Jiří Ulč (dále jen "žalovaný" nebo "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zakázal Městskému soudu v Brně (dále jen "nalézací soud") porušování základních práv na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") spočívající v nepřihlédnutí k elektronicky podanému odvolání podepsanému elektronickým podpisem, a přikázal mu pokračovat v odvolacím řízení.
II.
Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu nalézacího soudu sp. zn. 43 C 93/2010 vyplývají následující skutečnosti.
Dne 23. 4. 2013 nalézací soud žalovanému uložil povinnost zaplatit ve stanovené lhůtě České televizi se sídlem v Praze částku 10 135,- Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). Jednalo se o neuhrazený poplatek za televizní přijímač umístěný v provozovně žalovaného.
Dne 31. 5. 2013 bylo nalézacímu soudu doručeno prostřednictvím e-mailu s ověřeným elektronickým podpisem odvolání žalovaného proti rozsudku nalézacího soudu ze dne 23. 4. 2013.
Dopisem ze dne 24. 6. 2013 nalézací soud právnímu zástupci žalovaného sdělil, že k podání, označenému jako odvolání doručenému soudu elektronicky dne 31. 5. 2013, které nebylo písemně do 3 dnů doplněno předložením originálu, případně písemným podáním shodného znění, ve smyslu §42 odst. 3 věta druhá o. s. ř., soud nepřihlíží.
Dne 21. 11. 2013 nalézací soud (zřejmě v návaznosti na nález ze dne 27. 8. 2013 sp. zn. II. ÚS 3042/12, jak plyne z č. l. 62 vyžádaného spisu) elektronicky vyzval žalovaného prostřednictvím právního zástupce k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve stanovené lhůtě.
Dne 28. 2. 2014 nalézací soud k žádosti o vyjádření k ústavní stížnosti Ústavnímu soudu sdělil, že o pokračování v odvolacím řízení byl žalovaný informován prostřednictvím svého zástupce, a usnesením ze dne 12. 11. 2013 byl vyzván k zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek ve věci zaplacen nebyl, a proto bude postupováno dle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
III.
Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky §29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a vyčerpal zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
IV.
Ústavní soud shledal ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou. Jak zjevně vyplývá z výše konstatovaných skutečností, náprava tvrzeného zásahu do základního práva na spravedlivý proces z hlediska přístupu k dovolacímu soudu byla již uskutečněna v systému obecných soudů tím, že nalézací soud v odvolacím řízení na základě stěžovatelem elektronicky podaného odvolání pokračuje.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. března 2014
Jan Filip v. r.
předseda senátu Ústavního soudu