ECLI:CZ:US:2014:3.US.2744.14.1
sp. zn. III. ÚS 2744/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Ladislava Militkého, zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem Masná 8, Ostrava - Moravská Ostrava, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2014 č. j. 11 Co 147/2014-78 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. února 2014 č. j. 18 C 271/2011-70, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel podal včasnou ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů. Namítá, že těmito rozhodnutími byla porušena jeho práva zaručená čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a 3, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl napadeným usnesením dovolání stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2013 č. j. 11 Co 38/2013 (ve věci nároku stěžovatele na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení) z důvodu, že bylo podáno opožděně. Městský soud v Praze pak k odvolání stěžovatele tyto závěry napadeným rozhodnutím potvrdil s tím, že stěžovatel neprokázal doručení dovolání v zákonné lhůtě.
3. Stěžovatel má za to, že obecné soudy porušily jeho právo na přístup k soudu. Argumentace v ústavní stížnosti vychází především z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2007 sp. zn. III. ÚS 751/06 (N 230/47 SbNU 1005) a jeho využití v tomto případě. Stěžovatel je přesvědčen, že zásilku s dovoláním soudu řádně a včas odeslal a tuto skutečnost doložil. Podrobnosti, týkající se okolností prokázání včasného podání zásilky na poštu a s tím souvisejícího postupu soudu, nepovažoval Ústavní soud za podstatné - s ohledem na nutné procesní vyústění posouzení této ústavní stížnosti (viz níže) - rozvádět.
4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny formální předpoklady projednání ústavní stížnosti [§42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu")], a dospěl k závěru, že tomu tak není.
5. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
6. Napadá-li stěžovatel v záhlaví uvedené usnesení městského soudu jakožto soudu odvolacího, jímž bylo potvrzeno (rovněž napadené) usnesení soudu prvostupňového o odmítnutí dovolání pro opožděnost, ústavní stížnost je nutno považovat za nepřípustnou ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
7. Podle §229 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., kterou je možné napadnout (s účinností od 1. 1. 2013) též pravomocné usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost, a to za podmínky, že takové rozhodnutí bylo vydáno po dni nabytí účinnosti zákona č. 404/2012 Sb. (srov. čl. II bod 6 cit. zákona a contr.). V daném případě tedy měl stěžovatel k dispozici žalobu pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
8. Tento mimořádný opravný prostředek, na jehož vyčerpání je nutno trvat, stěžovatel nevyužil, čímž založil důvod nepřípustnosti ústavní stížnosti. Ústavní soud zároveň v daném případě neshledal prostor pro výjimku ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti (§75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), nemohl proto přistoupit k jejímu věcnému přezkumu.
9. Za dané situace Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než aby ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2014
Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu