ECLI:CZ:US:2014:3.US.774.14.1
sp. zn. III. ÚS 774/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 13. března 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti ABI Plus s. r. o. se sídlem Brněnská 223, 679 72 Kunštát, zastoupené Mgr. Jiřím Hrubanem, advokátem se sídlem Antonínská 2, 602 00 Brno, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. listopadu 2013 č. j. 25 Cdo 4209/2011-247, za účasti Nejvyššího soudu ČR, jako účastníka řízení, a za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Blansku, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 28. 2. 2014, napadá stěžovatelka rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. listopadu 2013 č. j. 25 Cdo 4209/2011-247, jímž dovolací soud zrušil dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2011 č. j. 44 Co 38/2010-230 s výjimkou výroku o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení ohledně úroku z prodlení z částky 56 946,70 Kč za den 30. 8. 2007 a v tomto rozsahu vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. Občanskoprávní spor v této věci je veden proti žalovanému Karlu Pravcovi u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 10 C 45/2007.
Návrh na zrušení výše označeného rozsudku stěžovatelka odůvodňuje údajným porušením čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Dříve, než Ústavní soud může přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musí zkoumat, jestli jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že ústavní stížnost je zčásti, a to v rozsahu zrušujícího výroku rozsudku dovolacího soudu, ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost je podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, jestliže stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
Z petitu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka napadá výše označený rozsudek dovolacího soudu v celém rozsahu. Nebere přitom v úvahu, že zrušením rozsudku odvolacího soudu ve všech jeho výrocích s výjimkou výroku o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení ohledně úroku z prodlení z částky 56 946,70 Kč za den 30. 8. 2007 a vrácením věci v tomto rozsahu k dalšímu řízení, není splněna podmínka uvedená v ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, tedy nejedná se o konečné pravomocné rozhodnutí. Za situace, v níž řízení v této věci nekončí, ale pokračuje, bude mít stěžovatelka dostatek možností vznášet své námitky a argumenty v pokračujícím řízení tak, jak to činí v ústavní stížnosti.
Pokud jde o výrok pod bodem I a) rozsudku odvolacího soudu, který zůstal rozsudkem dovolacího soudu nedotčen, jde o den prodlení, v jehož rozsahu vzala stěžovatelka svoji žalobu zpět, takže rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem v této části zrušen a řízení zastaveno. Protože se v tomto rozsahu, s ohledem na procesní úkon stěžovatelky (částečně zpětvzetí návrhu), nemůže jednat o porušení jejích základních práv nebo svobod, odmítl Ústavní soud tuto část ústavní stížnosti jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatelky odmítl zčásti podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a zčásti podle §43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. března 2014
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj