ECLI:CZ:US:2014:4.US.1226.14.1
sp. zn. IV. ÚS 1226/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu Pavla Černoty, proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vydanému pod č. j. 9 As 113/2013-13, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 4. 2014 se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 113/2013-13.
Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V tomto směru zjistil, že navrhovatel podal ústavní stížnost v rozporu s §30 odst. 1 a §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Z evidence podaných ústavních stížností je zřejmé, že od roku 2007 došlo Ústavnímu soudu přes čtyři sta podání navrhovatele, z nichž většina trpěla stejnými vadami. K jejich odstraňování byl navrhovatel mnohokrát vyzýván s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad.
Jak již Ústavní soud opakovaně vyjádřil v jiných věcech navrhovatele, v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích.
Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. června 2014
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj