ECLI:CZ:US:2014:4.US.2709.14.1
sp. zn. IV. ÚS 2709/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatele Františka Kuči, proti postupu Finančního úřadu v Opavě, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 13. 8. 2014 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání navrhovatele, v němž brojil proti postupu Finančního úřadu v Opavě ve věci evidovaných daňových nedoplatků na dani z přidané hodnoty a dani z příjmů fyzických osob.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byl stěžovatel přípisem ze dne 21. 8. 2014 vyzván k odstranění jejích vad ve lhůtě 30 dnů. Tato výzva mimo jiné obsahovala informaci, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a upozornění, že pokud vytčené vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh odmítnut.
Výzvu stěžovatel obdržel oproti podpisu dne 25. 8. 2014, avšak vytčené vady podání ve lhůtě k tomu stanovené, ani v prodloužené lhůtě, která marně uplynula již dne 30. 10. 2014, neodstranil.
Stěžovatel v přípisech ze dne 29. 10. 2014 a 7. 11. 2014 Ústavní soud toliko informoval, že mu byl Českou advokátní komorou určen advokát pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti, který však po prostudování předložených dokladů shledal, že ze strany stěžovatele se jedná o zjevně bezdůvodné uplatňování práva, a proto mu odmítl poskytnout právní služby. Stěžovatel přesto požádal o projednání své ústavní stížnosti.
Ústavní soud, jakkoliv nemíní zpochybňovat existenci finančních potíží, do kterých se stěžovatel v důsledku daňových nedoplatků dostal, je nucen trvat na splnění podmínky povinného právního zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní stížnosti, která je zákonem o Ústavním soudu striktně vyžadována. Účast advokáta při podávání ústavních stížností má jednak vyloučit a omezit bezdůvodná podání a tím chránit občany před zbytečnými finančními náklady, jednak má již v podání vyhodnotit skutečnosti vedoucí k porušení ústavnosti, to vše za dodržení zákonem předepsaných náležitostí, jinými slovy zaručit, aby návrh byl vůbec způsobilý k projednání, a to jak z hlediska přípustnosti, včasnosti, případně příslušnosti Ústavního soudu k jeho projednání. Na povinné zastoupení advokátem před Ústavním soudem je tudíž nutno pohlížet nikoli formalisticky, nýbrž materiálně, což znamená, že ústavní stížnost musí být advokátem skutečně sepsána, aby tak došel naplnění jeho smysl, jímž je, s ohledem na mimořádnou závažnost řízení před Ústavním soudem, zájem na tom, aby Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Povinné právní zastoupení má mimo jiné za cíl garantovat i vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení.
V návaznosti na výše uvedené Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh jako vadný podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2014
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj