ECLI:CZ:US:2014:4.US.2910.14.1
sp. zn. IV. ÚS 2910/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu V. V., t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 9. května 2014, č.j. 6 T 125/2013-284, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel podání navrhovatele, označené jako ústavní stížnost proti shora uvedenému rozhodnutí okresního soudu, které ovšem nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti podle ustanovení §27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Jak z podání, tak i z přiloženého rozhodnutí je patrné, že usnesením bylo zastaveno trestní stíhání spoluvězně navrhovatele. Ten byl stíhán pro přečin ublížení na zdraví, podle §146 odstavce 1 trestního zákona, přičemž uvedený útok směřoval proti navrhovateli. Navrhovatel ve svém podání brojil proti tomu, že k zastavení řízení nebyl dán důvod, neboť dříve udělený kázeňský trest, jímž byl stíhaný spoluvězeň potrestán bezprostředně po incidentu, nebyl podle navrhovatele přiměřený.
K věci Ústavní soud opakovaně konstatuje, že vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem, za nepostradatelné podmínky, že právě stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Když zmíněná pravidla představuje právě trestní řád a jednání fyzické osoby je třeba považovat za trestný čin, pakliže je za takové označeno zákonem (čl. 39 Listiny základních práv a svobod). Podmínky trestnosti jsou dány podmínkami trestní odpovědnosti, mezi něž patří i protiprávní jednání, následek kauzální nexus a zavinění. Jakkoliv trestní řád poskytuje procesní nástroje kromě obviněného (obžalovaného) i dalším osobám (blízkým) viz například §247 odstavec 2 trestního řádu, zákon o Ústavním soudu upravuje účastenství jinak. K podání ústavní stížnosti je oprávněna osoba, která tvrdí, že rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, byla porušena její práva. (§72 odstavec 1 písmeno a) zákona o Ústavním soudu osoba). Z výše uvedeného ovšem plyne, že navrhovatel nebyl účastníkem řízení, v němž bylo rozhodnuto o zastavení řízení stíhaného spoluvězně.
Za daného stavu věci proto Ústavní soud nevyzýval navrhovatele k odstranění vad podání, neboť se jedná o vady neodstranitelné.
Podle ustanovení §43 odstavce 1 písmene c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, byl-li podán někým zjevně neoprávněným. V projednávaném případě tato okolnost nastala, a proto nezbylo než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2014
JUDr. Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka