infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 15.10.2014, sp. zn. IV. ÚS 630/14 [ usnesení / SLÁDEČEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2014:4.US.630.14.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2014:4.US.630.14.1
sp. zn. IV. ÚS 630/14 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) O. T., 2) nezletilé E. M. a 3) nezletilého E. M., všichni st. příslušnost Arménská, zastoupených Mgr. Ilonou Sedlákovou, advokátkou se sídlem Příkop 8, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2013 č. j. 22 Az 12/2013-34 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2013 č. j. 6 Azs 23/2013-19, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí soudů ve správním soudnictví, a to pro tvrzené porušení jejich ústavně zaručených práv, spočívající v porušení čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a pro porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny. Konkrétně stěžovatelé vytýkají porušení svých procesních práv v řízení před správním orgánem, když se tento nevypořádal s obsahem jejich vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí. Napadeným rozsudkem Krajský soud v Brně zamítl žalobu stěžovatelů proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 10. 4. 2013 č. j. OAM-99/ZA-ZA06-ZA 14-2013, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelů o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť "neshledal právní ani skutkové pochybení v posouzení projednávané věci ze strany žalovaného". Napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu byla odmítnuta kasační stížnost stěžovatelů jako nepřijatelná, neboť podle Nejvyššího správního soudu "námitky, jež stěžovatelé učinili předmětem sporu, byly v ustálené a jednotné judikatuře zdejšího soudu řešeny a krajský soud se nedopustil žádného pochybení, které by mohlo vést k jinému rozhodnutí ve věci samé, a které by tak založilo přijatelnost kasační stížnosti". Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelů i obsah naříkaných rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný. Podle §43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Ústavní soud přezkoumal obě napadená rozhodnutí soudů ve správním soudnictví a konstatuje, že neshledal takové vady, které by, jak tvrdí stěžovatelé, nepřípustně postihly některé z jejich ústavně zaručených základních práv či svobod, nebo byly v rozporu s požadavky spravedlivého (řádného) procesu či s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti. Není přitom v pravomoci Ústavního soudu přehodnocovat závěry soudů ve správním soudnictví, pokud jde o výklad podústavních norem, jestliže tyto závěry nepředstavují nepřípustný zásah do ústavně zaručených práv a svobod. Z odůvodnění napadených rozhodnutí soudů ve správním soudnictví je zřejmé, že se tyto soudy zevrubně zabývaly mj. i otázkou, zda stěžovatelé měli v řízení před správním orgánem dostatečný prostor pro sdělení všech relevantních skutečností a vyjádření se k podkladům správního rozhodnutí. Ústavní soud se přitom ztotožňuje se závěry správních soudů, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany je především na žadateli, aby uvedl relevantní skutečnosti, které by odůvodňovaly udělení mezinárodní ochrany. V posuzované věci žadatelé takové skutečnosti neuvedli a proti rozhodnutí správního orgánu také neuplatnili ve správní žalobě ani v kasační stížnosti žádné konkrétní výhrady. Nejinak je tomu ostatně i v posuzované ústavní stížnosti. Z těchto důvodů Ústavní soud nemůže dát stěžovatelům v jejich ústavní stížnosti za pravdu. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. října 2014 JUDr. Vladimír Sládeček předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2014:4.US.630.14.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 630/14
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 15. 10. 2014
Datum vyhlášení  
Datum podání 17. 2. 2014
Datum zpřístupnění 22. 10. 2014
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Brno
SOUD - NSS
Soudce zpravodaj Sládeček Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 150/2002 Sb., §78 odst.7, §104a
  • 325/1999 Sb., §16 odst.1 písm.f, §1, §14
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na azyl
Věcný rejstřík azyl
správní řízení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-630-14_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 85868
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18