ECLI:CZ:US:2014:4.US.986.14.1
sp. zn. IV. ÚS 986/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení, soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu nezletilého I. K., zastoupeného rodiči I. K. a V. H., právně zastoupeného Mgr. Ing. Tomášem Veselým, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Pardubice, třída Míru 92, směřující proti rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 2. srpna 2012, č.j. Nao 64/2012-46, a ze dne 13. prosince 2013, č.j. 7 Azs 22/2013-81, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se na Ústavní soud obrátil podáním, v němž se domáhal zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 2. srpna 2012, č.j. Nao 64/2012-46. Jak je přitom z lustra Ústavního soudu patrné, až na nepodstatné drobnosti, se jedná o identické podání, jaké podal stejný právní zástupce ovšem za otce stěžovatele, kdy o podání rozhodl Ústavní soud usnesením ze dne 21. února 2013, sp. zn. II. ÚS 3879/12.
K projednávané věci však bylo přiloženo usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. prosince 2013, č.j. 7 Azs 22/2013-81, k němuž se vztahovala i přiložená plná moc, a v návrhu byla za účastníka řízení označena předsedkyně senátu 7 Azs Nejvyššího správního soudu. Lze proto předpokládat, že podání v podobě výše popsané bylo učiněno omylem.
Ústavní soud se ale nejprve zaměřil na splnění formálních náležitostí ústavní stížnosti, a obrátil se na Nejvyšší správní soud s dotazem, kdy bylo stěžovateli, respektive jeho právnímu zástupci doručeno rozhodnutí ze dne 13. prosince 2013, č.j. 7 Azs 22/2013-81. Podle sdělení Nejvyššího správního soudu bylo napadené rozhodnutí vyzvednuto právním zástupcem z datové schránky dne 13. ledna 2014. Projednávané podání adresované Ústavnímu soudu, z datové schránky právního zástupce, bylo doručeno v pátek 14. března 2014.
Novelou zákona o Ústavním soudu č. 404/2012 Sb., byla provedena změna lhůty k podání ústavní stížnosti. Podle ustanovení §72 odstavce 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění od 1. ledna 2013, je tedy lhůta k podání ústavní stížnosti dva měsíce od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje [ve znění platném do 31. prosince 2012, byla lhůta 60 dnů]. V projednávaném případě tedy lhůta k podání ústavní stížnosti marně uplynula ve čtvrtek 13. března 2014 (60. den).
Za daného stavu věci proto soudce zpravodaj ani nevyzýval navrhovatele k odstranění shora popsaných vad podání.
Podle ustanovení §43 odstavce 1 písmeno b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem o Ústavním soudu. S ohledem na výše popsané okolnosti Ústavní soud rozhodnul tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. března 2014
JUDr. Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka