ECLI:CZ:US:2015:1.US.1428.14.1
sp. zn. I. ÚS 1428/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele I. V., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2013 č. j. 5 Tdo 1241/2013-21 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2013 sp. zn. 7 To 223/2013 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností ze dne 17. 4. 2014 se stěžovatel bránil proti výše uvedenému usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2013 a proti výše uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2013 a navrhl, aby Ústavní soud obě rozhodnutí zrušil.
2. Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 11. 2013 odmítl dovolání stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2013, neboť dovolání bylo podáno z jiných důvodů než vymezených v §265b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 7. 2013 zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 5. 2013 sp. zn. 1 T 91/2012 ve výroku o trestu a znovu rozhodl tak, že stěžovatele jako obžalovaného odsoudil při nezměněném výroku o vině zločinem pohlavního zneužití podle §187 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, k trestu odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 3 let, a dále k trestu zákazu činnosti spočívající v pedagogické činnosti ve vztahu k osobám mladším než 15 let ženského pohlaví v trvání 3 let. Městský soud v Praze současně zamítl odvolání stěžovatele.
3. Stěžovatel byl v řízení o ústavní stížnosti původně zastoupen Mgr. Michalem Mazlem, advokátem, se sídlem Praha 2, Vinohradská 938/37. Mgr. Michal Mazel ovšem podáním ze dne 8. 1. 2015 sdělil Ústavnímu soudu, že jemu udělená plná moc byla stěžovatelem dne 19. 12. 2014 vypovězena.
4. Následně byl stěžovatel výzvou ze dne 15. 1. 2015 poučen o povinnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem, jakož i o možnosti požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta ve smyslu §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Současně byl vyzván k odstranění vady ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy a poučen, že nebude-li vada v určené lhůtě odstraněna, bude ústavní stížnost odmítnuta.
5. Na výzvu ze dne 15. 1. 2015 stěžovatel v určené lhůtě ani později až do dne vydání tohoto usnesení žádným způsobem nereagoval.
6. Ústavní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly splněny zákonné podmínky pro věcné (meritorní) projednání ústavní stížnosti.
7. Podle §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), "fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy."
8. Stěžovatel nesplnil zákonnou podmínku vymezenou v §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tedy podmínku povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem poté, co dne 19. 12. 2014 vypověděl plnou moc udělenou Mgr. Michalu Mazlovi, advokátu, a to přesto, že k tomu byl vyzván výzvou ze dne 15. 1. 2015, přičemž z doručenky do datové schránky vztahující se k výzvě a k ní ve spise připojené se podává, že výzva byla stěžovateli doručena dne 15. 1. 2015.
9. Lhůta 30 dnů k odstranění vady ústavní stížnosti tak marně uplynula v pondělí dne 16. 2. 2015 (§57 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s §63 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatel ovšem tuto vadu v určené lhůtě ani později až do dne vydání tohoto usnesení neodstranil.
10. Na základě výše uvedených důvodu byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstraněné vady návrhu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. března 2015
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj