ECLI:CZ:US:2015:1.US.1602.15.1
sp. zn. I. ÚS 1602/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Schötta, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město č. j. 31 C 149/1998-289 ze dne 6. srpna 2003, spojené s návrhem, aby "byla zrušena všechna rozhodnutí, která byla vydána v rámci řádných i mimořádných opravných prostředků, souvisejících s projednáním tohoto případu", takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud zrušil výše uvedené rozhodnutí a rozhodnutí s ním související pro porušení čl. 90 a čl. 95 Ústavy České republiky a čl. 3, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 2, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Tato rozhodnutí měla být vydána v řízení o žalobě stěžovatele na náhradu škody.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Ústavní soud již o ústavní stížnosti směřující proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město č. j. 31 C 149/1998-289 (a na něj navazujícímu rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 12 Co 102/2007-407 ze dne 28. 5. 2007 a usnesení Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 4338/2008-539 ze dne 8. 6. 2009) na návrh stěžovatele rozhodoval. V usnesení sp. zn. III. ÚS 634/11 ze dne 19. 4. 2011 dospěl k závěru, že ústavní stížnost proti těmto rozhodnutím je opožděná, neboť usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 18. 6. 2009.
4. Odmítnutí ústavní stížnosti usnesením sp. zn. III. ÚS 634/11 novému podání návrhu v téže věci nebrání (srov. §35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, který překážku věci rozhodnuté omezuje na věci, v nichž Ústavní soud rozhodl nálezem). Ústavní soud se proto zaměřil na to, zda byly ve věci splněny další podmínky řízení. Shledal při tom, že nemá důvodu se odchýlit od svého předchozího závěru o opožděnosti podané ústavní stížnosti. Lhůta dvou měsíců pro podání ústavní stížnosti počala běžet dne 19. 6. 2009, návrh podaný 28. 5. 2015 je tak zjevně opožděný.
5. K argumentaci týkající se rozhodnutí obecných soudů ve věci opakované žaloby stěžovatele na soudce Okresního soudu Plzeň-město Ústavní soud podotýká, že z ní není zřejmá jakákoliv souvislost s rozhodnutím, které stěžovatel napadl ústavní stížností. Zároveň z petitu ústavní stížností nijak nevyplývá, že i tato rozhodnutí stěžovatel mínil stížností napadnout. Ústavní soud se tak touto argumentací blíže nezabýval.
6. Podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj odmítne návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
7. Jak je patrno z výše uvedeného, ústavní stížnost byla podána opožděně. Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ji odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. června 2015
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj