ECLI:CZ:US:2015:1.US.955.15.1
sp. zn. I. ÚS 955/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele J. P., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem se sídlem Minská 38, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 38 Co 332/2014-395 ze dne 18. 12. 2014 a rozsudku Městského soudu v Brně č.j. 24 Nc 44/2012-279 ze dne 2. 7. 2014, za účasti vedlejší účastnice K. K., zastoupené Mgr. Ondřejem Adametzem, advokátem se sídlem v Brně, Pekařská 12, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou dne 30. 3. 2015 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, jimiž byla nezletilá S. P. svěřena do péče matky, vedlejší účastnice. Stěžovatel, otec nezletilé, namítá, že těmito rozsudky bylo zasaženo zejména do jeho základních práv podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1, 3 a 4 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i práv podle čl. 3 odst. 1 a 5, čl. 5 odst. 2, 8, 9 a celé řady dalších článků Úmluvy o právech dítěte.
2. Ústavní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že Krajský soud v Brně k odvolání stěžovatele potvrdil výrok I. Městského soudu v Brně týkající se svěření nezletilé do péče matky, jakož i výroky II a III (týkající se platby výživného stěžovatelem), nicméně zrušil výroky č. IV (týkající se rozsahu styku stěžovatele se svou dcerou), jakož i výroky V. a VI. (týkající se nákladů řízení a náhrady nákladů řízení), a v tomto rozsahu vrátil věc Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
3. Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti je její subsidiarita. Přezkum a případný zásah Ústavního soudu je tak zásadně namístě až tehdy, pokud stěžovatelova základní práva nebyla ochráněna jinými procesními prostředky, které mu zákon poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Ve věcech svěřování dítěte do péče jsou rozhodnutí o tom, komu bude dítě svěřeno do péče, a rozhodnutí o rozsahu styku každého rodiče s dítětem, nerozlučně spjaty. Rozsah styku s rodičem, kterému nebylo dítě svěřeno do péče, tak může být klíčovým faktorem pro posouzení souladnosti rozhodnutí obecných soudů o svěření do péče nezletilého dítěte s ústavním pořádkem. V projednávané věci však řízení v části týkající se rozsahu styku stěžovatele se svou dcerou stále probíhá před obecnými soudy. Za této situace - i s ohledem na princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do pravomoci jiných orgánů veřejné moci - zatím Ústavní soud není oprávněn podanou ústavní stížnost věcně projednat; naopak je třeba dát přednost dokončení probíhajícího řízení před obecnými soudy, v němž stěžovatel případně může dosáhnout ochrany svých základních práv.
4. Z uvedených důvodů tedy Ústavní soud podle §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s §109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů řízení o ústavní stížnosti přerušil, a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o rozsahu styku stěžovatele s jeho nezletilou dcerou, tj. než bude rozhodnuto o části návrhu vedlejší účastnice na svěření nezletilé do její péče, jež byla vrácena Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení. O tom bude Ústavní soud zpraven stěžovatelem.
5. Ústavní soud podotýká, že v daném případě nepřistoupil - při shledání dosavadního nevyčerpání všech zákonem poskytovaných prostředků k ochraně práva stěžovatele - k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost, nýbrž "pouze" k přerušení řízení, a to s ohledem na závažnost stěžovatelem namítaného zásahu a zejména celkovou dobu, která již uplynula od vydání napadených rozhodnutí městského soudu a krajského soudu. V této souvislosti Ústavní soud konstatuje, že potvrzením výroku prvoinstančního soudu o svěření nezletilé do péče a zrušením výroku prvoinstančního soudu Krajský soud v Brně výrazně zkomplikoval procesní situaci stěžovatele a zbytečně oddálil ukončení dotčeného řízení. Toto procesní "rozdělení" obou výroků je podle Ústavního soudu na hraně ústavnosti. Vzhledem k propojenosti rozhodnutí o svěření do péče a rozhodnutí o rozsahu styku každého rodiče s dítětem tím Krajský soud v Brně totiž rovněž znemožnil okamžitý přezkum ze strany Ústavního soudu. Podle názoru Ústavního soudu je tedy záhodno celou věc dále co nejméně prodlužovat, a proto apeluje na oba obecné soudy, aby tuto věc rozhodly v co nejkratší době.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. června 2015
Ludvík David, v. r.
předseda senátu