infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 05.05.2015, sp. zn. II. ÚS 1054/15 [ usnesení / ZEMÁNEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2015:2.US.1054.15.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2015:2.US.1054.15.1
sp. zn. II. ÚS 1054/15 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Afs 253/2014-12 ze dne 7. 1. 2015, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 31 Af 24/2014-104 ze dne 10. 11. 2014, rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 201/2014-13 ze dne 22. 1. 2015 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č. j. 59 Af 24/2014-85 ze dne 2. 12. 2014, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají. Odůvodnění: Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 4. 2015 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces. Současně navrhl, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky". Ústavní soud v prvé řadě posoudil, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V této souvislosti zjistil, že ústavní stížnost nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť trpí řadou formálních a obsahových nedostatků, přičemž stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (srov. ustanovení §34, §72, §30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Z evidence podaných ústavních stížností je zřejmé, že od roku 2010 došlo Ústavnímu soudu více než 50 podání stěžovatele, z nichž většina trpěla stejnými vadami. K jejich odstraňování byl stěžovatel mnohokrát vyzýván s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad. Jak již Ústavní soud opakovaně vyjádřil v jiných věcech stěžovatele, v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým (viz usnesení sp. zn. III. ÚS 865/15 ze dne 16. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 590/15 ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 517/15 ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3408/14 ze dne 27. 10. 2014 a další, dostupná na http://nalus.usoud.cz). Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby byl stěžovatel v tomto řízení opětovně vyzýván k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl. Akcesorický návrh směřující ke zrušení ustanovení právních předpisů, které upravují povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, Ústavní soud odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b), ve spojení s ustanovením §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť byla-li ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadla tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 ze dne 3. 10. 1995, U 22/4 SbNU 351). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. května 2015 Radovan Suchánek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2015:2.US.1054.15.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 1054/15
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 5. 5. 2015
Datum vyhlášení  
Datum podání 9. 4. 2015
Datum zpřístupnění 12. 6. 2015
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NSS
SOUD - KS Hradec Králové
SOUD - KS Ústí nad Labem
Soudce zpravodaj Zemánek Jiří
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-1054-15_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 88268
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18