ECLI:CZ:US:2015:2.US.3299.15.1
sp. zn. II. ÚS 3299/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. O., t. č. Věznice Stráž pod Ralskem, zastoupeného JUDr. Josefem Klofáčem, advokátem se sídlem Sokolská 270, Česká Lípa, proti postupu Ministerstva spravedlnosti spočívajícímu v odložení stěžovatelova podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona sdělením ze dne 27. 8. 2015, č. j. MSP-353/2015-OD-SPZ/4, za účasti Ministerstva spravedlnosti jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Včas podanou ústavní stížností, která splňuje podmínky řízení dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného přípisu, kterým Ministerstvo spravedlnosti stěžovateli sdělilo, že ministr spravedlnosti po přezkoumání spisového materiálu v této věci neshledal důvody k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu §266 odst. 1, 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a podnět stěžovatele proto odložil.
2. Napadené sdělení dle stěžovatele porušilo jeho základní právo na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Porušena byla prý rovněž práva zakotvená v čl. 12 Listiny a v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a to v důsledku způsobu provedení domovní prohlídky.
3. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem, přičemž jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního, kdy Ústavní soud může obvykle rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pravomoc Ústavního soudu je totiž v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení, respektive v pravomocném rozhodnutí je završujícím, nebyly porušeny ústavními předpisy chráněné práva a svobody účastníka tohoto řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, zda postupem a rozhodováním obecných soudů nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.
4. Takové zásahy či pochybení obecných soudů však Ústavní soud v nyní projednávané věci neshledal. Ústavní soud totiž v minulosti opakovaně konstatoval, že odložením podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu ustanovení §266 a násl. trestního řádu nemůže zpravidla dojít k zásahu do základních práv a svobod osoby, která se s uvedeným podnětem na ministra spravedlnosti obrátila. Z žádného právního předpisu totiž nevyplývá nárok na projednání takového podnětu a tomu odpovídající povinnost ministerstva takovému podnětu vyhovět. Pro podrobnější závěry lze odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3302/10 ze dne 15. 12. 2010 nebo usnesení sp. zn. I. ÚS 451/12 ze dne 15. 1. 2013, z poslední doby usnesení III. ÚS 259/14 ze dne 13. 2. 2014, veškerá judikatura je dostupná na http://nalus.usoud.cz).
5. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2015
Radovan Suchánek v. r.
předseda senátu