ECLI:CZ:US:2015:2.US.3802.14.1
sp. zn. II. ÚS 3802/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše Holince, zastoupeného Mgr. Františkem Nesvadbou, advokátem AK se sídlem Hrnčířská 55/14, 400 01 Ústí nad Labem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. února 2014 č. j. 12 Co 688/2013-34 a proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. ledna 2013 č. j. 53 EXE 3795/2012-8, za účasti 1) Krajského soudu v Ústí nad Labem a 2) Okresního soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. prosince 2014, a která byla doplněna podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 4. prosince 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. února 2014 č. j. 12 Co 688/2013-34 bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. ledna 2013 č. j. 53 EXE 3795/2012-8, kterým okresní soud nařídil podle platebního rozkazu tohoto soudu ze dne 17. března 2005 č. j. 37 Ro 1082/2004-3, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 810 Kč s 2 % úrokem ročně z částky 810 Kč od 26. prosince 2003 do zaplacení, pro náklady předcházejícího řízení v částce 600 Kč, pro náklady oprávněného a pro náklady exekuce, jejichž výše bude určena příkazem exekutora, exekuci na majetek povinného (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatel"). Provedením exekuce pověřil Mgr. Kamila Košinu, soudního exekutora Exekutorského úřadu Prachatice, se sídlem Stachy, Zdíkov 79.
II.
V ústavní stížnosti stěžovatel mimo jiné uvádí, že usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. února 2014 č. j. 12 Co 688/2013-34 obsahuje poučení, že proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání. Stěžovatel je však toto názoru, že takové poučení je nesprávné, jelikož má za to, že na tento případ spadá ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., kdy dovolání není přípustné "proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží." Proto má stěžovatel za to, že při podání ústavní stížnosti splňuje zákonnou podmínku dle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, týkající se vyčerpání všech procesních prostředků.
III.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních zákonných norem upravujících to které řízení či tu kterou materii.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
V souladu s ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. února 2014 č. j. 12 Co 688/2013-34 obsahuje poučení, že "proti tomuto usnesení lze podat dovolání za podmínek ustanovení §237 o. s. ř. k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Přípustnost dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.". Uvedené poučení krajský soud stěžovateli poskytl v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Stěžovatel v ústavní stížnosti výslovně uvádí, že dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. února 2014 č. j. 12 Co 688/2013-34 nepodal. Stěžovatel tak doposud nevyčerpal všechny procení prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a ústavní stížnost je proto za dané procení situace nepřípustná.
Podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl, když neshledal důvod k postupu podle ust. §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. března 2015
JUDr. Radovan Suchánek v. r.
soudce zpravodaj