ECLI:CZ:US:2015:2.US.728.15.1
sp. zn. II. ÚS 728/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaje) a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatelky: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 34 Praha 10, zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem Pobřežní 370/4, 186 00 Praha 8, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 1. 2015, č. j. 16 C 146/2014-30, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 3 jako účastníka řízení a nezletilé Marie Žigové, jako vedlejší účastnice, takto:
Vedlejší účastnici řízení, nezletilé Marii Žigové, se k zastupování v řízení před Ústavním soudem vedeném pod sp. zn. II. ÚS 728/15 ustanovuje kolizním opatrovníkem Úřad městské části Praha 3.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ve včas podané ústavní stížnosti domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, a to pro porušení jeho ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva vlastnit majetek podle čl. 11. odst. 1 Listiny.
Obvodní soud pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud") napadeným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatelky, která je zdravotnickým zařízením, o zaplacení 1.200,- Kč s příslušenstvím. Předmětná částka představovala regulační poplatek za hospitalizaci nezletilé vedlejší účastnice Marie Žigové (dále také jen jako "nezletilá"). Obvodní soud zamítl žalobu pro nedostatek pasivní legitimace žalované (nezletilé) s odůvodněním, že vedlejší účastnice je nezletilá a jako taková není plátcem regulačního poplatku ve smyslu §16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění, podle kterého je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči poskytlo, regulační poplatek "pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce". Obvodní soud citované ustanovení v odůvodnění napadeného rozsudku vyložil tak, že vylučovací spojka "anebo" nedává možnost volby, naopak znamená, že v případě, že má pojištěnec zákonného zástupce, pak je plátcem právě on.
Ve smyslu ustanovení §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením §469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a §892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že zákonný zástupce dítěte nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.
Ústavní stížností stěžovatel napadl závěr obvodního soudu, podle kterého povinnost platit regulační poplatek za hospitalizaci nezletilé má výlučně její zákonný zástupce, a nikoliv sama nezletilá. Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit střet zájmů mezi nezletilou a jejím zákonným zástupcem, Ústavnímu soudu nezbylo než ustanovit nezletilé kolizního opatrovníka, schopného účinně hájit její zájmy v řízení o ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1261/14, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy Ústavního soudu a případně dalších nezbytných procesních úkonů. Ústavní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Ústavní soud připomíná, že v souladu s §30 odst. 3 zákona o Ústavním soudu se kolizní opatrovník v řízení může nechat zastupovat advokátem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. července 2015
Jiří Zemánek v. r.
předseda II. senátu Ústavního soudu