ECLI:CZ:US:2015:3.US.104.15.1
sp. zn. III. ÚS 104/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 6. května 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu stěžovatelky MgA. Květoslavy Šamajové, bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2014 sp. zn. 7 To 443/2014 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. října 2014 sp. zn. 1 T 207/2010, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní soud obdržel dne 12. 1. 2015 podání stěžovatelky směřující proti v záhlaví citovaným rozhodnutím obecných soudů, jimiž mělo podle jejího názoru dojít k porušení jejích základních práv.
Jelikož podání neobsahovalo náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla stěžovatelka dopisem ze dne 26. ledna 2015 č. j. III. ÚS 104/15-11 (doručení vykázáno dne 4. února 2015) vyzvána k odstranění vad návrhu, zejména k odstranění nedostatku právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. K tomu byla stěžovatelce stanovena lhůta 30 dnů s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut.
Dne 5. března 2015 bylo Ústavnímu soudu doručeno oznámení o převzetí právního zastoupení JUDr. Petrem Veselým, advokátem, se sídlem v Praze 8, Za Poříčskou bránou 23/365, jehož přílohou byla i speciální plná moc určená k zastupování stěžovatelky v řízení před Ústavním soudem. Součástí přípisu byla žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad podání a vypracování řádné ústavní stížnosti.
Dopisem ze dne 12. března 2015 č. j. III. ÚS 104/15-49 (právnímu zástupci doručen dne 17. března 2015) Ústavní soud prodloužil výše uvedenou lhůtu o dalších 30 dní s upozorněním, že jde o lhůtu konečnou, která již nebude dále prodloužena.
Dne 16. dubna 2015 byl Ústavnímu soudu doručen přípis JUDr. Petra Veselého oznamující, že ke dni 2. dubna 2015 byla mezi ním a stěžovatelkou ukončena smlouva o poskytování právní pomoci a zároveň byla vypovězena plná moc v předmětném řízení. Jmenovaný advokát Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatelce nabídl, že v rámci 15denní lhůty učiní všechny neodkladné úkony ve smyslu §20 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, tedy zejména podá ústavní stížnost. Stěžovatelka mu však podle jeho vyjádření dala výslovný pokyn, aby jím podepsanou ústavní stížnost nepodával. Z toho důvodu pouze přípisem požádal Ústavní soud o prodloužení lhůty k podání ústavní stížnosti, aby si stěžovatelka mohla najít jiného advokáta. Této žádosti Ústavní soud nevyhověl.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že ač byla stěžovatelka opakovaně poučena o možných právních následcích, neodstranila v určené lhůtě vady návrhu, nýbrž svým výslovným pokynem právnímu zástupci naopak jejich odstranění zmařila. Ačkoliv stěžovatelka z vlastní iniciativy zaslala Ústavnímu soudu množství přípisů, jejichž účelem bylo patrně doplnit podanou stížnost o další námitky, nelze její návrh považovat za řádně podaný. Nutno dodat, že stěžovatelka byla o formálních náležitostech ústavní stížnosti již opakovaně poučena také v souvislosti s řadou přechozích návrhů adresovaných Ústavnímu soudu.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. května 2015
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj