infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 10.12.2015, sp. zn. III. ÚS 2639/15 [ usnesení / MUSIL / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2015:3.US.2639.15.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2015:3.US.2639.15.1
sp. zn. III. ÚS 2639/15 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 10. prosince 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Vladimíra Kůrky ve věci ústavní stížnosti Jana Vicherka, bez právního zastoupení, proti "úkonu zákonodárné složky veřejné moci" a proti postupu Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 22 A 60/2015, jakož i ve věci návrhu na zrušení ustanovení §36 odstavce 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají. Odůvodnění: I. Ústavní stížností, kterou Ústavní soud obdržel dne 28. srpna 2015, stěžovatel napadá znění ustanovení §36 odst. 3 soudního řádu správního, které podle něj svou formulací zakotvuje nesplnitelnou podmínku pro osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel považuje samotné přijetí citovaného ustanovení zákonodárcem za zásah do svých základních práv a svobod a ve smyslu §64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1998 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") navrhuje jeho zrušení. Zároveň žádá Ústavní soud o posouzení postupu Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 22 A 60/2015, kterým bylo napadené ustanovení vůči stěžovateli uplatněno. Stěžovatel nebyl při podání návrhu právně zastoupen, a Ústavní soud jej proto přípisem ze dne 4. září 2015 č. j. III. ÚS 2639/15-19 (doručení vykázáno ke dni 17. září 2015) vyzval k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dní a poučil jej o důsledcích nesplnění této povinnosti. Stěžovatel se následně na Ústavní soud obrátil s tím, že doručenou výzvu před jejím přečtením ztratil a žádá o její opětovné zaslání. Ústavní soud žádosti stěžovatele vyhověl a zaslal mu novou výzvu k odstranění vad podání ze dne 24. září 2015 č. j. III. ÚS 2639/15-23 (doručení vykázáno 9. října 2015). Dne 16. října 2015 byla Ústavnímu soudu doručena plná moc dokládající zmocnění advokáta JUDr. Milana Ostřížka k zastupování stěžovatele v řízení před Ústavním soudem. Přípisem ze dne 20. října 2015 č. j. III. ÚS 2639/15-26 (doručení vykázáno dne 2. listopadu 2015) byl právní zástupce poučen o tom, že podmínka povinného právního zastoupení je považována za splněnou, pokud podání vypracuje zvolený advokát sám, či stěžovatelovo podání doplní či nahradí podáním vlastním. K tomu byla právnímu zástupci stanovena nová třicetidenní lhůta. Následně dne 26. listopadu 2015 informoval JUDr. Ostřížek Ústavní soud o tom, že se vzdal zmocnění k zastupování stěžovatele, a to pro zásadní rozpory s klientem v klíčových otázkách stížnosti a tím také pro nemožnost řádně hájit jeho práva. Téhož dne se na Ústavní soud opětovně obrátil stěžovatel, který v doplnění svého podání zopakoval svou argumentaci uvedenou v původním návrhu a požádal Ústavní soud o to, aby stížnost buď odmítl, neshledá-li ji hodnou projednání, či aby mu opětovně prodloužil lhůtu k nalezení nového právního zástupce. Ústavní soud se rozhodl žádosti stěžovatele o opětovné prodloužení lhůty k odstranění vad podání nevyhovět. Jak vyplývá z obsahu ústavní stížnosti ze dne 28. srpna 2015, již při jejím podání si byl stěžovatel vědom povinnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem (bod 433 a násl. návrhu), přestože se tuto povinnost snažil svými argumenty zpochybnit. Stěžovatel tak měl na odstranění nedostatku právního zastoupení dobu více než tři měsíce, kterých však úspěšně nevyužil a vytýkané vady neodstranil. I s přihlédnutím k obsahu ústavní stížnosti proto Ústavní soud dospěl k závěru, že další prodlužování uvedené lhůty by zjevně nebylo účelné. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl pro neodstranění vad podání. V souladu s §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu musel Ústavní soud rovněž odmítnout návrh na zrušení napadeného zákonného ustanovení. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. prosince 2015 Jan Musil v. r. předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2015:3.US.2639.15.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 2639/15
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 10. 12. 2015
Datum vyhlášení  
Datum podání 28. 8. 2015
Datum zpřístupnění 11. 1. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodaj Musil Jan
Napadený akt zákon; 150/2002 Sb.; soudní řád správní; §36/3
ostatní (nezařaditelné)
jiný zásah orgánu veřejné moci
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-2639-15_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 90886
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18