ECLI:CZ:US:2015:3.US.345.15.1
sp. zn. III. ÚS 345/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Večeři, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, č.j. 30 Cdo 3744/2014-75, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 3. 2. 2015, stěžovatel brojí proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, č.j. 30 Cdo 3744/2014-75.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Návrh stěžovatele trpí formálními vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.
Ústavní soud stěžovatele výzvou ze dne 23. 2. 2015 poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti a vyzval ho k odstranění vad jeho podání. K tomu mu stanovil lhůtu jednoho měsíce od doručení výzvy k odstranění vad. Dále ho Ústavní soud upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, ústavní stížnost bude ve smyslu §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
Z doručenky je patrné, že jelikož stěžovatel nebyl zastižen, byla písemnost uložena a připravena k vyzvednutí dne 25. 2. 2015 a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si ji vyzvedl. Protože si ji stěžovatel v úložní době nevyzvedl, byla dne 10. 3. 2015 vložena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky.
Stěžovatel vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstranil. Neučinil tak ani do dnešního dne. O prodloužení lhůty k odstranění vad stěžovatel také nepožádal.
Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již vícekrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, tj. především neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tyto nedostatky byl stěžovatel opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. např. řízení evidovaná pod sp. zn. II. ÚS 675/13, sp. zn. II. ÚS 3663/13, sp. zn. II. ÚS 1264/14, sp. zn. III. ÚS 1282/14, sp. zn. IV. ÚS 1843/14, sp. zn. II. ÚS 1844/14 a další).
Stěžovatel však volí postup, kterým ignoruje povinné zastoupení advokátem opakovaně. Přestože byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, podaná ústavní stížnost tyto požadavky opět nesplňuje.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. dubna 2015
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu