ECLI:CZ:US:2015:3.US.346.15.1
sp. zn. III. ÚS 346/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného JUDr. Ludvíkem Röschem, advokátem se sídlem v Plzni, Malá 6, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. března 2014 č. j. 50 To 401/2013-641 a rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 16. září 2013 č. j. 1 T 106/2012-542, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 3. února 2015 návrh ve smyslu ustanovení §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.
2. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost je podána opožděně.
3. Fyzická osoba může podat ústavní stížnost proti tvrzenému porušení jejích základních práv a svobod ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který takovému stěžovateli zákon k ochraně jeho práv poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Ve stěžovatelově případě bylo takovým procesním prostředkem odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Plzni napadeným usnesením. Toto rozhodnutí bylo stěžovateli dle jeho vlastního vyjádření doručeno dne 10. dubna 2014 a ústavní stížnost proti němu byla podána dne 2. února 2015. Z výše uvedeného je zjevné, že ústavní stížnost byla podána po uplynutí zákonné lhůty, tedy opožděně.
4. Stěžovatel v úvodu ústavní stížnosti upozorňuje, že totožnou stížnost podal již v červnu 2014. Na základě telefonické informace mu však bylo sděleno, že tato nebyla podána s řádným elektronickým podpisem, o čemž byl stěžovatel prostřednictvím tzv. automatické odpovědi podatelny Ústavního soudu informován. Stěžovatel sice namítá, že žádnou takovou odpověď neobdržel, nicméně jako osoba zastoupená advokátem měl být seznámen s postupem Ústavního soudu, který obdržení elektronických podání potvrzuje vždy (viz Elektronická podatelna; dostupné z: http://www.usoud.cz/podatelna-a-datova-schranka/). Pokud příslušné potvrzení stěžovatelův právní zástupce neobdržel, nemohl nabýt legitimní očekávání, že jím zaslaný dokument byl Ústavním soudem v pořádku přijat. Z toho důvodu Ústavní soud nepřistoupil k bližšímu šetření těchto sporných okolností.
5. Toliko pro úplnost lze poznamenat, že stěžovatelem napadené řízení stále probíhá, neboť napadená rozhodnutí byla v mezidobí zrušena Nejvyšším soudem a řízení se tak vrátilo k oběma nižším soudům. Stěžovatel má možnost, po skončení řízení před obecnými soudy, hájit svá práva před Ústavním soudem stále fakticky zachovanou.
6. S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jakožto návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. února 2015
Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu