ECLI:CZ:US:2015:3.US.865.15.1
sp. zn. III. ÚS 865/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Vladimíra Kůrky o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Ing. Jaromíra Houžvičky a 2. Jiřiny Houžvičkové, bez zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. ledna 2015 č. j. 1 Nc 713/2015-26, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 23. 3. 2015, doručeným Ústavnímu soudu elektronicky téhož dne a k poštovní přepravě podaným dne 26. 3. 2015, který byl označen jako ústavní stížnost, stěžovatelé napadli a domáhali se zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, a to pro porušení jejich práva na spravedlivý proces. Současně navrhli, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".
Podání stěžovatelů však není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak stěžovatelé nejsou pro řízení zastoupeni advokátem (§34, 72, 30, 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelé u Ústavního soudu vedli (např. sp. zn. II. ÚS 1845/10, II. ÚS 1845/10, III. ÚS 2998/11), se podává, že tento postup (jímž ignorují povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byli Ústavním soudem několikrát poučeni, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýváni k odstranění nedostatků návrhu.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovatelům objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Akcesorický návrh na zrušení ustanovení právních předpisů, upravujících povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, podaný podle §74 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť byla-li ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadla tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 ze dne 3. 10. 1995, U 22/4 SbNU 351).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2015
Jan Musil v. r.
předseda senátu Ústavního soudu