infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 18.03.2015, sp. zn. IV. ÚS 195/13 [ usnesení / FORMÁNKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2015:4.US.195.13.2

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2015:4.US.195.13.2
sp. zn. IV. ÚS 195/13 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu společnosti Zentiva, a.s., IČ 314 11 771, se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Einsteinova 24, právně zastoupené JUDr. PharmDr. Vladimírem Bíbou, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Praha 2, Karlovo náměstí 17, směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2012, č.j. 11 Ad 13/2010-153, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatelka se svým podáním domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jim byla narušena její ústavně zaručená práva, garantovaná v čl. 36 odstavcích 1 a 2 a v čl. 38 odstavci 1 Listiny základních práv a svobod. Státní úřad pro kontrolu léčiv stanovil výši úhrady léčivých přípravků způsobem, s nímž navrhovatelka nesouhlasila, a proto podala odvolání, které Ministerstvo zdravotnictví ČR zamítlo. Následně podala stěžovatelka správní žalobu, které Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. dubna 2012, č.j. 11 Ad 13/2010-104, vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil. Ministerstvo zdravotnictví ČR však podalo kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl rozsudkem ze dne 11. července 2012, č.j. 6 Ads 70/2012-60, rozhodnutí Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil k novému projednání. Následně Městský soud v Praze, vázán závazným právním názorem, správní žalobu napadeným rozsudkem zamítl. Ústavní soud, při shromažďování podkladů zjistil, že spis Městského soudu v Praze byl předložen Nejvyššímu správnímu soudu s kasační stížností, a proto vyčkal rozhodnutí o ní. Rozsudkem ze dne 30. října 2013, č.j. 6 Ads 161/2012-47, byla kasační stížnost navrhovatelky odmítnuta jako nedůvodná. Navrhovatelka se k věci vyjádřila, zopakovala své původní výhrady a rozsudek Nejvyššího správního soudu přitom napadla samostatnou ústavní stížností, která je vedena pod sp. zn. IV. ÚS 3910/13. V projednávaném případě se však nadále domáhala zrušení pouze napadeného rozhodnutí Městského soudu v Praze. Podmínka daná v ustanovení §75 odstavce 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odstavec 3 zákona o Ústavním soudu), s výjimkou návrhu na obnovu řízení a mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§75 odstavec 1, věta za středníkem, §72 odstavec 4 zákona o Ústavním soudu). Navrhovatelka podala proti rozsudku Městského soudu v Praze kasační stížnost. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád navrhovatelce k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Ústavní soud opakovaně uvedl, že souběh mimořádných opravných prostředků a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních zákona o Ústavním soudu a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty (viz obdobně usnesení sp. zn. I. ÚS 2162/11 a sp. zn. IV. ÚS 16/11 publikovaná na http//nalus.usoud.cz). Navrhovatelka své možnosti podat kasační stížnost využila; proto jí příslušelo podat samostatnou ústavní stížnost. S ohledem na specifické okolnosti projednávaného případu a na skutečnost, že nedošlo ke spojení řízení před Ústavním soudem, nelze než dovodit, že právě projednávané podání bylo učiněno předčasně, a proto se jedná o návrh nepřípustný podle ustanovení §43 odstavce 1 písmeno e) ve spojení s ustanovením §75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. října 2015 Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2015:4.US.195.13.2
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 195/13
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 18. 3. 2015
Datum vyhlášení  
Datum podání 15. 1. 2013
Datum zpřístupnění 2. 4. 2015
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Formánková Vlasta
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 150/2002 Sb., §102
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/stížnost kasační
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-195-13_2
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 87529
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18