ECLI:CZ:US:2015:4.US.976.15.1
sp. zn. IV. ÚS 976/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vlastou Formánkovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Marie Svobodové, zastoupené JUDr. Mgr. Jiřím Drobečkem, advokátem, se sídlem Štefánikova 14, Hodonín, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 2. 2015, č. j. 38 Co 254/2011-138, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 4. 2015 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení. Tvrdí, že tímto rozhodnutím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost není přípustná.
Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost je založena na principu subsidiarity vyjádřeném v ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je nutno setrvat na závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. To platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Z napadeného usnesení Krajského soudu v Brně navíc jednoznačně vyplývá, že stěžovatelka byla o přípustnosti dovolání řádně poučena.
Stěžovatelka na základě výše uvedeného disponovala procesním prostředkem, na jehož základě mohla nechat přezkoumat, zda závěr odvolacího soudu byl v souladu se zákonem, potažmo s ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu je třeba dovolání považovat za procesní prostředek, jehož vyčerpání je předpokladem přípustnosti ústavní stížnosti.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně práv poskytuje, dospěl Ústavní soud v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2015
Vlasta Formánková v.r.
soudce zpravodaj