ECLI:CZ:US:2016:1.US.1247.16.1
sp. zn. I. ÚS 1247/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti Emila Hudce, zastoupeného Mgr. Marcelou Štraitovou, advokátkou se sídlem v Brně, Bubeníčkova 502/42, proti usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 27. listopadu 2013 č. j. 11 C 193/2013-33 a ze dne 5. června 2014 č. j. 11 C 193/2013-58, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 21. dubna 2016, stěžovatel navrhoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že napadená rozhodnutí mu nebyla řádně doručena v souladu s ustanovením §49 o. s. ř. a proto bylo porušeno jeho právo zaručené čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel současně požádal, aby zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti, pakliže bude počítána od doručení shora uvedených rozhodnutí fikcí, Ústavní soud prominul, neboť se domnívá, že tato ústavní stížnost významně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a může mít dopad na celou řadu právních vztahů, kdy důsledkem chybného doručování písemností v občanském soudním řízení jsou porušována základní práva účastníků soudního procesu zaručená ústavním pořádkem.
2. Stěžovatel se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Blansku (dále jen "okresní soud") dne 17. června 2013 domáhal po žalovaném Ing. Jiřím Ježovi zaplacení částky 103 000 Kč z titulu náhrady škody na majetku a zdraví a náhrady nemajetkové újmy. Stěžovatel byl okresním soudem vyzván ke splnění poplatkové povinnosti a k zaplacení soudního poplatku z části (bod II.) žaloby ve výši 1 900 Kč, a to v třídenní lhůtě. Výzva mu byla doručována jednak na adresu A2 dne 10. října 2013 a vrátila se dne 11. října 2013 soudu zpět s tím, že stěžovatel nemá poštovní schránku. Tatáž písemnost byla stěžovateli zaslána též na adresu A1, a to dne 1. listopadu 2013. Dne 5. listopadu 2013 byla zásilka doručena soudu zpět s tím, že stěžovatel nemá domovní schránku. Písemnost byla následně vyvěšena na úřední desce okresního soudu podle §50 odst. 2 o. s. ř. dne 5. listopadu 2013, přičemž fikce doručení nastala dne 15. listopadu 2013. Z důvodu, že stěžovatel příslušný soudní poplatek nezaplatil, okresní soud usnesením ze dne 27. listopadu 2013 č. j. 11 C 193/2013-33 řízení v části žaloby, v níž se stěžovatel domáhal náhrady škody na movitém majetku ve výši 38 000 Kč (část II. žaloby), zastavil. Vzhledem k tomu, že stěžovatel neměl na adrese A1, domovní schránku, byla zásilka, která byla okresním soudem vypravena dne 29. listopadu 2013, vrácena tomuto soudu zpět. Okresní soud poté zásilku vyvěsil dne 4. prosince 2013 na úřední desce soudu a svěšena byla dne 16. prosince 2013. Napadené usnesení pak nabylo právní moci dne 1. ledna 2014.
3. Stěžovatel v podání, adresovaném okresnímu soudu ze dne 25. března 2014, se domáhal rozšíření žaloby na částku 174 957 Kč s příslušenstvím. Stěžovatel dále navrhl přistoupení syna Michala do řízení. Okresní soud usnesením ze dne 13. května 2014 č. j. 11 C 193/2013-53 vyzval stěžovatele k odstranění vad tohoto podání. Stěžovatel na výzvu nijak nereagoval. Okresní soud proto usnesením ze dne 5. června 2014 č. j. 11 C 193/2012-58 změnu žaloby nepřipustil (výrok I.) a nepřipustil ani, aby do řízení na straně stěžovatele jako další účastník přistoupil syn stěžovatele Michal. Toto rozhodnutí bylo rovněž doručujícím orgánem vráceno okresnímu soudu zpět jako nedoručené a poté bylo vyvěšeno dne 18. června 2014 na úřední desce okresního soudu a svěšeno bylo dne 30. června 2014, přičemž písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení.
4. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
5. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Z obsahu výpisu událostí v řízení, vedeném okresním soudem sp. zn. 11 C 193/2013, se podává, že stěžovatel dne 24. dubna 2015 podal v předmětné věci žalobu na obnovu řízení, tzn. alespoň k tomuto datu mu bylo známo, že ústavní stížností napadená rozhodnutí nabyla právní moci.
6. Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost proti oběma napadeným usnesením byla evidentně podána po lhůtě k tomu určené. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit.
7. Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. června 2016
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj