ECLI:CZ:US:2016:1.US.1440.14.1
sp. zn. I. ÚS 1440/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Romana Roupce, zastoupeného JUDr. Martinem Pavelkou, advokátem se sídlem Brno, Kalvodova 88/1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2014 č. j. 33 Cdo 3877/2013-107, vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 1440/14, a ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Liliyi Khalupek, zastoupené týmž advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2013 č. j. 18 Co 6/2013-62 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2014 č. j. 33 Cdo 2199/2013-88, vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 2011/14, za účasti Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a BREDLEY AND SMITH, s. r. o., se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 819, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 1440/14 a sp. zn. I. ÚS 2011/14 se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod sp. zn. I. ÚS 1440/14.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel ve výroku uvedené ústavní stížnosti, jimiž se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, kterými bylo rozhodnuto o zamítnutí (nebo bylo aprobováno zamítnutí) žalob na určení neplatnosti smluv o podpoře prodeje nemovitostí.
2. Podle ustanovení §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením §112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání a rozhodnutí věci, o kterých je vedeno řízení před Ústavním soudem a které spolu skutkově souvisejí, nebo se týkají totožných účastníků. V případě uvedených ústavních stížností jde jak o skutkovou souvislost, neboť ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 1440/14 a sp. zn. I. ÚS 2011/14 se vztahují k obdobným smlouvám o podpoře prodeje nemovitosti, tak o souvislost co do vedlejších účastníků řízení (ve sporu žalovaných osob), kterými byla v obou případech obchodní společnost BREDLEY AND SMITH, s. r. o. (dříve PROLUX Consulting Int. s. r. o.). Podstatou obou ústavních stížností jsou nadto i obdobné právní otázky (zda bylo v daných věcech možno žalovat na určení neplatnosti smlouvy a zda došlo rozhodováním Nejvyššího soudu k porušení práva stěžovatelů na zákonného soudce).
3. Ústavní soud proto z důvodu hospodárnosti řízení podle výše uvedených zákonných ustanovení tyto věci spojil ke společnému řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. února 2016
Vojtěch Šimíček, v. r.
předseda senátu