ECLI:CZ:US:2016:1.US.284.16.1
sp. zn. I. ÚS 284/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti D. P., zastoupeného Mgr. Markétou Vítovou, advokátkou se sídlem 5. května 1050/66, 140 00 Praha 4, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 13 Co 516/2015-246 ze dne 25. 11. 2015 a usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č. j. 7 C 210/2009-225 ze dne 1. 4. 2015, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora označeným usnesením Okresní soud v Litoměřicích rozhodl o návrhu stěžovatele na prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na popření otcovství tak, že zmeškání uvedené lhůty neprominul. Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání stěžovatele v záhlaví citovaným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
Proti rozhodnutím obecných soudů brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jejich kasace. Stěžovatel namítl, že soud konkludentním jednáním prominul zmeškání popěrné lhůty k podání návrhu na popření otcovství, neboť ve věci prováděl dokazování za účelem prokázání (ne)pravdivosti tvrzení stěžovatele, že není otcem A. P., když v průběhu řízení ustanovil znalce z oboru genetika. Stěžovatel upřesnil a znovu zdůraznil, že uvedený návrh podal toliko z procesní opatrnosti, neboť má za to, že by soud měl konstatovat, že jako navrhovatel žádnou lhůtou vázán není. Ačkoli v době podání žaloby platila prekluzivní lhůta 6 měsíců, tato byla zásahem Ústavního soudu zrušena. V době od 1. 1. 2012 do 18. 3. 2012 (tedy za trvání řízení) tak žádná prekluzivní lhůta k podání žaloby stanovena nebyla. Pokud tedy původně zákonem stanovená lhůta byla shledána protiústavní, na což reagoval soud prvého stupně prováděním dokazování ve dnech 15. 10. 2009 a 4. 11. 2009, a následně dokonce nebyla lhůta stanovena vůbec, pak má stěžovatel za to, že není možno rozhodnout tak, že se zmeškání popěrné lhůty otce k popření otcovství nepromíjí. Stěžovatel také namítl neprovedení jím navrhovaného důkazu v podobě znaleckého posudku z oboru genetika.
Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Pro zhodnocení nyní posuzované věci byly především rozhodné ty závěry, které soudy učinily ohledně existence závažných pochybností stěžovatele o jeho otcovství již v době početí dcery jeho manželky v roce 1992. Správně se tak ve světle závěrů nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2881/09 ze dne 29. 11. 2010 (N 238/59 SbNU 419) soustředil na posouzení toho, zda podání žaloby 17 let po narození dítěte může zasáhnout do práv a chráněných zájmů žalobou dotčených osob. Okresnímu soudu v Litoměřicích Ústavní soud uvedeným nálezem uložil poskytnout procesní prostor k posouzení všech těchto okolností, čemuž soud zcela dostál. V této souvislosti především vyzdvihl, že stěžovatel měl prokazatelně závažné pochybnosti již v době narození dcery. Nadto za situace, kdy byl opakovaně lékařsky vyšetřen z důvodu podezření na neplodnost, měl žalobu na popření otcovství tím spíše podat již tehdy. Jestliže tedy soudy vzaly v úvahu všechny tyto rozhodné momenty a dospěly k závěru, že zachování stávajícího právního stavu bude pro dítě (jakkoli již zletilé) příznivější než jeho zpochybnění, nepostupovaly ústavně nekonformním způsobem. Ve světle toho nemůže argumentace stěžovatele obstát. V podrobnostech lze přitom na podrobná odůvodnění napadených rozhodnutí zcela odkázat.
Za daných okolností tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby odmítl ústavní stížnost dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 6. prosince 2016
David Uhlíř v. r.
předseda senátu